Aktuálně

Na sobotu 10. 7. 2010 naplánoval trasér koloběžkařů Jožin další náročnou cyklovýpravu, tentokrát na vrchol Velké Javořiny. Předpovědi počasí hrozily vysokými teplotami a to se naplnilo v míře vrchovaté. A právě tato skutečnost spojená s délkou trasy 130 kilometrů(některých účastníků to bylo ještě o několik km více s ohledem na přesun z místa bydliště na start do Brumova-Bylnice a po závodě zase opačně) nakonec některé zájemce od startu odradila.

To však těm, kteří vyrazili na trať, náladu nekazilo a akce nakonec byla velmi úspěšná a dá se charakterizovat stručně asi takto: parta výborná – trasa pěkná - vedro jak hrom – dodržení občerstvení a pitného režimu náročné ale zdařilé – několik drobných pádů – žádné zranění a ve zdraví návrat domů – ukončení s občerstvením na koupališti v Brumově-Bylnici.
A ještě dodám jednu zajímavost. Petr cpbbt našel v mapách možnost upravit naši trasu na úseku z Beckova do Trenčína tak, že ze Stankovců lze využít stezky po hrázi Váhu a tím se vyhnout jízdě po ulicích Trenčína. To co Petr zjistil v mapách pak dotáhl Vlastik svou výřečností a po získání informací od příslušníků Policie SR nás na tuto stezku dovedl a pak už to bylo v pohodě.
Slávek Floreš

No a teď už je čas nato, abychom dali prostor jednomu z účastníků této jízdy.

Přečtěte si, jak celou akci viděl Jura.
„Vyjížďka na kole, avizovaná na kolo-bezky.cz byla supr akce, ale popořádku...
  V pátek jsem lehce počistil kolo, mázl řetěz, doladil přehazku a to nejdůležitější - upravil sklon zadního blatníku, by to mému biku co nejvíc slušelo....
V sobotu se nás na startu v Brumově sjelo asi dvanáct, pár se připojilo ještě cestou - tentokrát samí chlapi, nám to sice radosti nepřidá, když nám ženské ukazují záda a nemilosrdně ujíždějí, ale na druhou stranu pohled na tu část zad, dotýkající se kola se dá srovnat s těmi nejkrásnějšími výhledy po naší krásné přírodě.... o další radosti vyjížďky jsme už však ochuzeni nebyli - blátivé až močálovité úseky, drsná stoupání cestou necestou (zvlášť jízdu necestou zrovna v lásce nemám, bo taková větvička v řetězu a zadním kole dokáže nadělat pěkně drahou paseku...), sluníčko zásobující nás teplem v míře až nemilé, ale taky radosti ze sjezdů a krásných výhledů, k tomu radosti skryté v orosené sklenici - krásně to vystihnul Vojta už v motorestu Na Rasové - sportujeme, aby nám chutnalo pivo, faktem tedy je, že v tom vedru si na něj každý netroufnul, jenže po vodě to je nejlepší nápoj zcela bez diskuse - tak jsme to řešili geniálním kompromisem - v hospodě pivo, do cykloflašky doplnit vodu ze záchodu-přesněji z kohoutků ze záchodu...
a protože to nebyl závod, jsem si říkal, musíš se vyřádit ve stoupáních co nás cestou na Velkou Javořinu čekalo -

- Velká Javořina (slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem, nachází se zde také vysílač (na slovenské straně).
Vrcholová část Javorina je součástí Národní přírodní rezervace Javořina, která zahrnuje pralesovitý porost na vápnitém flyši severního svahu a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu Velké Javořiny. Od roku 2008 je současně na ploše 165 hektarů vyloučen jakýkoli zásah do lesního porostu - na Javořině byl vyhlášen prales.
Vysílač Velká Javořina (velká javorina) má asi 80 metrů. Nachází se zde asi 30 anténních systémů.
Asi 3-4 km od vrcholu se nachází další vrchol Jelenec, který dříve sloužil jako vojenský prostor a byla tam i řídící věž. Ta věž nyní chátrá. Věž je asi tak 30 metrů vysoká. - tolik Wikipedie -

 protože pak už to bude jenom z kopce nebo rovinatým Povážím - toliko má naivní představa, jsem netušil do jakého společenství šílenců jsem se to dostal - no valili to jak sviňa branku - mě ani ve snu nenapadlo, že po 70 nebo i stovce kilometrů v nohách to pofičíme pro mě dosud nevídanou rychlostí.. kupodivu jsem to přežil, jaksi nic jiného nezbývalo - jen bych se chtěl omluvit Radkovi a Liborovi, které jsme si dovolili s Vlastikem předjet, když čekali na zelenou za Štěpánem....

A taky se mně moc líbil etapový způsob jakým jsme se posunovali vpřed - vždycky jsme si řekli, kde se všichni počkáme, občerstvíme příp. poradíme jak dál..
A další silné dojmy? - obdiv k Vlastikovi, který v pátek daroval po 44. krev a pak ještě hrál podnikový turnaj ve fotbale, přesto odtáhl peleton skoro celým Povážím, obdiv k Lubošovi, kterýžto patří k těm dříve narozeným spolu se Slávkem a Vojtou, ale šlapal terénem, kdy už většina kolo tlačila a na silnici zas ne všichni mu stačili a obdiv vlastně ke všem, kteří si i v takovém vedru zvolili tento krásný způsob strávení soboty...

Kolům zdar!!! a kamže to pojedeme v neděli??“
Jura M. - KoloBěžky Brumov-Bylnice