Sport

Hráči FC Elseremo Brumov, ročník 2000, neobhájili loňské prvenství na VízTec Cupu 2012 v Nitře.
Sotva odezněly oslavy z příchodu nového roku 2012  a již tu byl pro naše mladé hráče z ročníku 2000 vrchol halové sezóny, konkrétněji mezinárodní halový turnaj v Nitře.  To že naši přátelé a kamarádi v Nitře dokáží uspořádat kvalitní turnaj, tak o tom jsme se přesvědčili již vloni a navíc jsme tento turnaj bez ztráty byť jediného bodu vyhráli. Jenže všichni lidé v Nitře, kteří „fungovali“ po celé tři dny turnaje dokázali povýšit tento turnaj opět o stupeň výše. Perfektní zázemí, organizace, kvalitní týmy a vůbec veškerý servis byl na podtrženou jedničku, a i kdybychom příští rok měli pouze v plánu jediný halový turnaj, bude to právě pro svoje kouzlo Nitra. Akorát by mě zajímalo, jak se jim již tak obrovsky vysoko nastavenou laťku podaří znovu překonat.

Po dva dny o víkendu ve dnech 7 a 8. ledna letošního roku se ve fotbalových kláních utkalo 16 týmů ze 7 evropských zemí. Konkrétně Anglie, Německa, Rakouska, Maďarska, Litvy, Slovenska a Česka. Pořadatelé oproti loňskému ročníku trochu pozměnili systém, ale je potřeba říct, že jej ještě více zatraktivnili. Dvě skupiny po osmi mužstvech a ve skupinách se hrálo každý s každým a následně první čtyři z každé skupiny šli do finálové části a zbytek mužstev hrál o umístění. Všichni ale odehráli stejný počet zápasů a vzhledem ke kvalitě týmů, šlo stále o velmi těžké zápasy, byť se již o medaile vůbec nehrálo. A v tom je myslím podstata celého turnaje. Již úvodem zde dám odkaz na kompletní výsledky jak v základních skupinách, tak i výsledky celého turnaje  - odkaz ZDE

Naši kluci kteří byli na turnaj nominovaní, jelikož nemá cenu na halové turnaje brát celý kádr, nakonec skončili „až“ na desátém místě. „Až“ píšu schválně v uvozovkách, protože jestli si někdo myslí, že kluci propadli, tak to zdaleka ne. Nyní se k nám fotbalová paní Fortuna otočila zády, ale zase musím říct, že nám v nejednom turnaji hodně pomohla. Ostatně o tom turnaje jsou. Stačí si vzpomenout na nějaké MS či ME a i tam o úspěchu, či neúspěchu rozhodují chybičky, drobnosti a náhody. První zápas nás čekal soupeř atraktivní, ale absolutně neznámý. Litevský FM Kaunas Tauras. Na litevce kluci vyrukovali se svým vysokým presinkem a ten slavil úspěch, neboť od první minuty jsme je prakticky k ničemu nepustili. Jenže i z naší strany to úplně ideálně fotbalové nebylo. Přesto jsme se po střele Dana Zvoníčka ujali v zápase vedení 1:0 a měli i další šance. Jenže kdo čte pravidelně mé referáty z turnajů ví, že máme problém dávat branky. A i nyní jsme se kromě Dana do obdélníku 2 x 5 metrů vícekrát netrefili. I přesto, že šancí bylo dost. O to víc pak mrzelo, když se po nedůrazu v naší obraně při souboji o míč litevský hráč snad z jediné šance trefil za Tomášova záda a utkání skončilo remízou 1:1. A bylo tu první kdyby.

Druhý zápas nás čekal kvalifikant – FK Bratislava Karlova Ves. Ano píšu dobře kvalifikant, jelikož dostat se na tento turnaj není tak snadné a o poslední účastnické místo se hrál kvalifikační turnaj, který právě vyhrála Karlova Ves a dostala právo startovat na VízTec Cupu 2012. No a my s tímto soupeřem jsme odehráli dobrý zápas a dvěma trefami Martina Šánka rozhodli o naší výhře 2:0.

Třetí zápas pro kluky přišel až po tříhodinové pauze a čekal nás silný Baník Most. Ale i s Mostem šli naši kluci do vedení 1:0, když se trefil za záda mosteckého golmana Michal Martinka. Jenže Mostu se podobně jako Taurasu podařilo po naší nedůslednosti v obranné činnosti srovnat a na 1:1 a nakonec jsme mohli i prohrát, neboť ke konci zápasu měl Most více ze hry. Zápas ale nakonec skončil po 13-ti minutách další naší remízou 1:1. A bylo tu další kdyby. Čtvrté sobotní utkání proti Trenčínu se začínalo v čase 18:15 hodin. A v tento večerní čas kluci odehráli své nejlepší sobotní utkání. Trenčín od počátku jasně přehrávali a začali se prosazovat i střelecky. Postupně se trefili Matěj Kubiš, Honza Spáčil, Martin Šánek, Dan Zvoníček a Ondra Pecl a naše druhá výhra se zrodila docela snadno. Trenčín se prosadil pouze jednou a tak šlo o výhru 5:1. V tento okamžik jsme měli na kontě 8 bodů a slušné vyhlídky na postup do finálové části. Jenže staré pořekadlo: „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš“ platí stále. Přesně o hodinu později jsme nastupovali proti Žilině a snad pod dojmem snadné výhry na Trenčínem jsme do zápasu vstoupili naivně a laxně. Žilina nás jednoznačně přehrála a téměř nic nám nedovolila. Kromě Martina Šánka, který dal branku, jenže ta již nic neřešila, nás Žilina ztrapnila porážkou 4:1. Tvrdá facka na závěr sobotního programu a jelo se na hotel.

Zde kluci i rodiče povečeřeli a kluci šli spát, jelikož ráno jsme vstávali již v 06:30 hodin. My trenéři a rodiče jsme pak probírali nejen turnajové výsledky a výkony na půllitrem Zlatého bažanta a ve společnosti ostatních trenérů a vedoucích z jiných mužstev, pro které domácí pořadatelé připravili malý raut na hotelu Olympia. Této společnosti pak vévodil jeden neuvěřitelně vitální člověk, sedmasedmdesátiletý slavný sportovní komentátor pan Karol Polák, který pak komentoval svým osobitým hlasem všechna nedělní utkání. I to byl pak jeden z velkých zážitků pro všechny přítomné se potkat s takovou legendou, zvláště když pak člověk zjistí, že jde o úplně normálního člověka, který si na nic nehraje, ale i přes svůj úžasný věk stále dokáže bavit společnost.

Neděle ráno – budíček, snídaně, odjezd do haly a v 08:15 hodin zápas s SK Rapid Videň. Loni jsme rakušany porazili a zdálo se mi, že letos nejsou tak silní, ale to se mi asi opravdu jenom zdálo. Rapid nás porazil 2:1, ale zde musím říct, že to bylo po dvou chybách Tomáše Pjajka v brance. První chytl zcela zbytečně a nesmyslně malou domů a kopala se proti nám penalta 1:0. Pak se prosadil Michal Martinka a srovnal krásnou křížnou střelou na 1:1. Jenže přišel faul přímý kop a Tomáš si špatně stoupl za zeď, nechal u své levé tyče veliký prostor a hráči Rapidu pak již nic nezbývalo, než se tam trefit. No a taky že se trefil. První nedělní zápas a naše prohra 2:1 s Rapidem Vídeň a další kdyby. Rázem se postup začal vzdalovat a my začali horečně kalkulovat co a jak by mělo dopadnout, protože ve hře o čtvrté postupové místo stále byly čtyři mužstva. Domácí Nitra si pak pohlídala svůj postup výhrou nad Mostem a poslední zápas proti nám pak mohla odehrát s čistou hlavou. Zatímco my museli vyhrát a ještě nám to k postupu stačit nemuselo.

Na domácí jsme vyrukovali s nadšením a brzy vedli 2:0. Nitra pak snížila na 2:1, ale kluci dalším gólem znovu odskočili na 3:1. Jenže Nitra nic nevypouštěla a znovu snížila na rozdíl jediné branky. Kluci ale vědomi si toho, že remíza nám nic neřeší, přidali čtvrtou a konečnou branku zápasu. Po dvou brankách Lukáše Chovančíka a Martina Šánka jsme Nitru porazili 4:2. A čekali jsme na poslední zápas Trenčín – Most. My měli 11 bodů a skóre 15:11, zatímco Most měl bodů pouze 8. Takže jakákoli remíza, prohra ale i výhra Mostu o maximálně dvě branky, by posunula právě náš tým na úkor Mostu do finálových skupin. Jenže Most neponechal nic náhodě a Trenčín v obraně taky nebyl právě nejlepší, a tak se zrodil konečný výsledek 5:2 ve prospěch Mostu a ty dvě branky navíc posunuly na náš úkor Most do finálových bojů o medaile. A tady přicházím k oněm kdyby. Kdybychom porazili Tauras, kdybychom dali Karlově Vsi více branek, kdybychom remizovali s Rapidem mohli jsme hrát o medaile, ale kdyby – chyby. Na to se nehraje a ani historie se neptá co by bylo, kdyby bylo. Prostě jsme si postup nevybojovali na hřišti a tak kluci hráli pouze o umístění. Do skupiny F jsme si přenesli výhru 2:0 nad Karlovou Vsí Bratislava a dále se zde utkali s německým týmem SSV Jahn Regensburg a ten porazili s přehledem 4:1, když se dvakrát trefil Honza Spáčil a jednou Dan Zvoníček a Michal Martinka. Ten se ale v tomhle zápase zranil a do turnaje již dále nezasáhl, což byla při jeho výborné hře veliká škoda. Tím, že jsme nehráli o medaile najednou jakoby z kluků spadl balvan a začali jsme hrát i pohledný fotbal. Ne že bychom do té doby hráli špatně, ale pořád to nebylo až na vyjímky ono a kluci umí hrát i lépe. Paradoxně jsme herně jeden z nejlepších zápasů prohráli a byl to poslední zápas ve skupině o umístění proti FA Bratislavě. Kluci hráli dobře, jenže Bratislava potrestala naše dvě okénka v obraně a vyhrála 2:1, když jediný gól dal Martin Šánek.

Tahle prohra ale pro nás nic neznamenala, protože jsme již v tu dobu byli první ve skupině F a porážka s FA Bratislavou na tom nic změnit nemohla. Poslední zápas o celkové umístění jsme pak hráli proti Dukle Bánská Bystrica a byl to zápas o konečné 9 až 10 místo, takže vlastně takové malé finále poražených ze základní části. Nevím proč, ale nastoupili jsme do něj, jako by nám to bylo všem tak nějak jedno. Na Dukle byla vidět daleko větší chuť se porvat o výsledek a zaslouženě nad námi vyhráli 4:0. Tato porážka pak znamenala naše konečné desáté místo. Zda je to úspěch, či není, nechám na posouzení každého, kdo nás viděl hrát, či případně kdo si tady přečte tento můj záznam z VízTec Cupu 2012.

Závěrem mi to ale nedá a musím se zastavit u vítěze letošního ročníku, maďarského týmu Fonix Gold Szekeszfehérvár. To co předváděli maďaři na turnaji, se jen tak nevidí a s přehledem přejeli kterýkoliv tým. A to jak výsledkově, tak i herně. Takovou technicko – taktickou vyspělost jsme ještě u nikoho neviděli. Náš nejlepší tým v této věkové kategorii ročníku 2000 FC Hradec Králové sfoukli ve finále jako svíčku a vyhráli 5:1 a to Hradec byl na turnaji rovněž výborný a vyčníval nad ostatními účastníky turnaje. Jenže Fehérvár byl ještě daleko dál. Jejich nejlepší hráč s číslem 13 a zároveň i střelec turnaje je již nyní v hledáčku Realu Madrid a FC Chelsea a bylo to jako kdyby přijel do Nitry malý Messi. Pravá, levá, rychlost s míčem – vše excelentní. 

Ale i ostatní hráči v jejich týmu na tom byli docela podobně. Proto, když někdo chválí naše kluky, tak ve srovnání s nimi jsme stále někde jinde. Ale zase je pozitivní vidět tohle na vlastní oči a hlavně slyšet, že ti kluci trénují 6x týdně a ten klučina s číslem 13 na dresu prý sám každý den trénuje individuálně s míčem 3 hodiny denně. A bylo to opravdu vidět. Je to pro všechny kluky, co žijí svůj sen o profi-fotbale, velké ponaučení a motivace, že jenom hraním her na PC se fotbal hrát nenaučí.

Konečné pořadí VízTec Cup 2012

1 Fönix Gold Székesféhervár
2 FC Hradec Králové
3 Luton Town FC
4 SK Rapid Wien
5 FA VION Nitra
6 MŠK Žilina
7 FC Zbrojovka Brno
8 FC Baník Most
9 Dukla Banská Bystrica
10 FC Elseremo Brumov
11 SSV Jahn Regensburg
12 FM Tauras
13 FA Bratislava
14 AS Trenčín
15 FKM Karlova Ves
16 PFA VION Zlaté Moravce

Pro Naše Valašsko info zaznamenal a sepsal Ivan Pecha v.r.