Reklama

22. 02. 2017

Dnes má svátek: Petr
neděle, 16 únor 2014 16:25

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část IV.

Vážení sportovní přátelé. Máme za sebou polovinu nejočekávanější sportovní události letošního roku. Olympijské hry v Soči jsou psané jako zimní hry.


Když se zaposloucháte do hodnocení jednotlivých účastníků, kdy se rozhodují co si obléci, tak to na velkou zimu nevypadá. Obzvláště disciplíny, kde se běží s kouzelnými prkýnky na nohou jsou plné prapodivných záběrů. Výjimkou nejsou šortky nebo kombinézy bez rukávů.


Začali jsme fantasticky a získali jsme hned na úvod bronz a dvě stříbra. Dál už naše barvy provázela také smůla, která nás, alespoň v to pevně doufám, brzo opustí. Biatlonistka Gabriela Soukalová má prozatím dvě brambory. Sama to po vytrvalostním závodě na 15 km zhodnotila takto: "Měla jsem medaili v hlavě, to je jasné. Čekala jsem od sebe asi moc. Medaili chce každý, ale adeptů na to je strašná spousta. Z první patnáctky tam chce být každý, letos je to vyrovnaná sezona," Dělal jsem si takový malý průzkum mezi přáteli na facebooku, kde jsem měl i otázku na dvě čtvrtá místa naší biatlonistky. Můžu prozradit, že ten kdo mně odpověděl, měl názor, že tak trošku blafuje. Všichni se shodli, že čtvrté místo musí naštvat každého. Tak nevím, já za sebe můžu říci, že já bych nasraný byl. Na druhou stranu, být na tak významné sportovní akci dvakrát čtvrtý, to je známka vysoké kvality.

Pokračování má i příběh Rusky jezdící za Slovensko. Anastasie Kuzminová byla zklamaná z překladu jejích slov po zlaté medaili a na popud svého manažera a manžela v jedné osobě vystavila slovenským novinářům červenou kartu a totálně ignoruje jejich žádosti o rozhovory. Psal jsem, že budu výhledově sledovat, zda se stane sportovcem Slovenska. Teď si myslím, že to můžu v klidu vypustit. Po této aféře to je dost nepravděpodobné, zvláště proto, že v této anketě hlasují zejména novináři. A když už to píšu, přál bych svým slovenským přátelům, aby se dočkali zlatého úspěchu svého vlastního sportovce stejně jako my dnes dopoledne.


Snowboardistka Eva Samková se stala olympijskou vítězkou. Naprosto po zásluze. V jedné z nejnovějších disciplín a taky jedné z nejmodernějších nedala svým soupeřkám pražádnou šanci. Ani v jedné z rozjížděk. Vyhrála s jasným náskokem kvalifikaci i všechny tři vyřazovací jízdy. Ve snowboard crossu získala první české zlato na Hrách v Soči. V závodě jasně dominovala a potvrdila roli velké favoritky. Svoji ovečku na prkně a vlka na přilbě bezpečně provezla nástrahami celé tratě. Kdyby rozhodčí nezařízli ve slopestylu Šárku Pančochovou, mohlo být našim barvám ještě veseleji. O tom, že ji rozhodčí zařízli jsem po dnešku naprosto přesvědčený. Někdy sleduji pořady na kanálech slovenské televize. Mě totálně odzbrojilo, že komentátoři, kteří nám jinak moc nefandí pronesli, že Šárku svým nerovnoměrným rozhodováním poškodili. A to je už co říct...


Česká republika tak díky Evě Samkové slaví pátou individuální zlatou medaili ze zimních olympijských her a první ve snowboardingu. Před ní zvítězili skokan na lyžích Jiří Raška, akrobatický skokan Aleš Valenta, běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová a rychlobruslařka Martina Sáblíková. No a počkáme si na pokračování dopingové kauzy kde jsou ústřední postavou závodníci Estonska, Andrus Veerpalu a Kristina Šmigunová-Vähiová. V případě potvrzení jejich provinění proti fair-play by se výčet zlatých medailí rozšířil o další dva přírůstky pro Lukáše Bauera a Kateřinu Neumannovou. Evo, velká, ale opravdu velká gratulace. Teď budu doufat, že ten zlatý úspěch nezůstane osamocený. Ačkoli je únor a ne prosinec, můžu směle říct, že dnes je zlatá neděle.


Zcela jistě nikomu z Vás neuniklo, jakým způsobem skončil svoji kariéru, tentokráte předpokládám, že už definitivně Jevgenij Pljuščenko. Pomohl Rusku v premiérovém závodě družstev ke zlaté medaili a před individuálním závodem při rozbruslení špatně doskočil a skončil.. Desetkrát operované koleno a záda zpevněná pomocí dvou titanových šroubů nevydržela nápor skákaných figur. Takový konec si jedna z největších osobností krasobruslařské historie nezasloužila. Jaké reakce to vyvolalo v samotném Rusku si určitě dokážete představit. Dalším krasobruslařem, který v Soči ukončil kariéru je náš Tomáš Verner. Ke své poslední jízdě řekl: "Byla tam spousta drobných chyb, ty mi na radosti nepřidaly, ale nakonec to bylo dobré rozloučení. 151 bodů za volnou jízdu není úplně ten bodový zisk, jaký jsem si na začátku představoval, ale zase nejsem zklamaný. Jsem rád, že to skončilo takhle. Zážitek z olympiády mám zatím nejlepší, co jsem měl, a je to správný čas odejít a začít se věnovat něčemu jinému," Mistr Evropy z roku 2008, který má ve své sbírce i další dvě medaile z kontinentálního šampionátu, a který svého času nosil růže Lucii Vondráčkové zhodnotil svoji profesionální kariéru takto: "Byla to jízda na horské dráze. Já se jich sice bojím, ale chodím na ně pravidelně a miluju ji, i když z ní mám strach. Moje krasobruslení bylo stejné, přestože jsem se někdy při startech bál, tak tenhle sport zbožňuji, a proto jsem ho dělal tak dlouho. Byly tam propadáky, ale i vítězství. Během své kariéry jsem potkal lidi, kteří mi pomáhali se vyvíjet i jako člověku, a za to jsem vděčný." Mimochodem, Lucie Vondráčková zůstala ledové ploše a bruslím věrná. Stala se z ní paní Plekancová. S kapitánem naší hokejové reprezentace má syna Matyáše.


Hokej je jedním z nejsledovanějších sportů vůbec. Profesionálové, tedy hokejisté hrající NHL startují pod vlajkou s olympijskými kruhy po páté v řadě. O naší nominaci se vedly dlouhé a místy i bouřlivé diskuze. Ty ponechám nyní stranou. Na moji otázku jak hodnotí dosavadní průběh turnaje se mí přátelé na Faceboku shodli na tom, že mezi hlavní favority na zisk zlata se vyprofilovali hokejisté USA a Švédska o cílech domácí reprezentace nikdo nepochybuje.

Pokud jste neviděli jejich utkání s USA, tak já říkám, že jste o moc přišli. To byl hokej snů, takřka z jiné planety. Na otázku ve smyslu hodnocení našich výkonů jsem dostal velmi zajímavou a podnětnou odpověď. Vyplynulo z ní, že nám ujel vlak. Takové hezké kroužení po ledě a přemíra přihrávek se dnes už nenosí. V porovnání s hrou týmu USA to je jako nebe a dudy. Hokej se dnes ubírá směrem ještě větší rychlosti, tvrdosti a rychlé reakci hráčů na ledě. Pověstná „ vyčůranost" našeho hokeje ztrácí na účinnosti. A když se od nás odvrátí i to štěstíčko, kdy naše střely zastavují tyčky a břevno jako v utkání se Švýcary, máme problémy. Nezachrání nás ani naše neúdernější útočná vozba historie – Jágr, štěstí, náhoda. Nedáváme góly, chybí nějaký klasický střelec, ale to je už dlouhodobější záležitost.

Uvidíme, turnaj ještě neskončil, i přes popsané dojmy říkám, že věřím týmu, který trenér Hadamczik vybral. V zámoří si z něj dělali srandu, že je zralý na odvolání a bude prvním trenérem historie, co bude odvolán v průběhu turnaje. No, nic ve zlém, já bych tam viděl ještě jednoho adepta, pod kterým se trenérská židle řádně kymácí. Raritou je, že se taktéž jedná o Čecha. Slováci totiž prožívají těžké K.O. po prohře se Slovinskem a pokud si přečtete reakce slovenských deníků, tak ty dávají tušit, že to na Slovensku bude ještě hodně žhavé a hodně ožehavé téma. Slováci mají šanci napravit svou reputaci už dnes při utkání s domácím Ruskem. Ti po porážce s USA pořádně řízli do atmosféry v kabině a osobně jsem zvědavý, zda vůbec a popřípadě v jakém rozpoložení do utkání nastoupí Radulov. Ten totiž svoji nedisciplinovaností dal USA dvě přesilovky a byly z toho dva góly. Ven z kabiny prosákly zprávy o těžké hádce s trenérem sborné a vyhlášený kliďas, muž kamenné tváře Zinetula Biljaletdinov byl prý totálně vytočený. Znovu musím opakovat, že kdo toto utkání neviděl, může litovat. Doporučuju to někde na webu vyhledat a podívat se na to. Včetně samostatných nájezdů. Podle mě to byl jeden z nejlepších a nejnapínavějších zápasů co jsem kdy viděl. Totálně mě to vcuclo. Přiznám se, že jsem fandil mladíkům v týmu USA. Zážitkově něco jako naše fotbalové utkání s Nizozemskem na Euru 2004. Prostě óda na radost.


Sám jsem zvědavý, jak se s dnešním utkáním Slováci poperou. Nebudou to mí lehké, ale Rusové budou pod velkým tlakem. Musí vyhrát i kdyby čert na koze jezdil. Pokud by se stalo, že hráči soustředění kolem Zdena Cháry překvapí a urvou minimálně bod, tak v osmifinále vyzvou na souboj trápící se mužstvo kapitána Plekance, čili naše hráče. Doufám, že jsem to dobře propočítal a netrhnu si tady ostudu, to by bylo těžké faux-pas. To by byla panečku teprve pikanterie. V takovém případě bych to moc optimisticky neviděl, protože by se dalo říct, že Slováci vstali z mrtvých. Ovšem to ukáže až dnešní odpoledne a nesmíme zapomínat, že každé utkání je jiné a každé začíná stavem nula nula.


Dalším adeptem na zlato jsou Švédové se svoji precizní hrou jak dopředu, tak dozadu. Už se napsalo mnoho o tom, pod jakým tlakem budou domácí borci. Nikdo nepochybuje, že nic jiného než zlato neberou. Turnaj je stále teprve na začátku, uvidíme co dalšího nám přinese. Nechejme se překvapit. Do dalších bojů půjdou o medaile bialtonisti a biatlonistky. Stále věřím, že do rodiny Soukalových přibude další cenný olympijský kov, ale těch příležitostí, aby tomu tak bylo je míň a míň. Taky chci věřit, že Matina Sáblíková udělala správné rozhodnutí když vynechala obhajobu broznu a soustředí se na svoji parádní disciplínu a přidá na pětce zlato.


Dosavadní průběh ZOH v Soči je na velké úrovni. Nerad bych to nějak zakřikl, doposud se černé prognózy nenaplnily. Ano, nějaké mouchy by se našly, ale jinak se zdá, že to docela klape. Tak ať to vydrží a naše vlajky vzhůru na stožáry!!!!!

 

 tz. Dubinátor

 

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část I. ZDE

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část II. ZDE

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část III. ZDE

 

 

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky