Reklama

30. 03. 2017

Dnes má svátek: Arnošt
sobota, 22 únor 2014 10:01

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část VI.

Vážení sportovní přátelé. Zimní olympijské hry v Soči se nezadržitelně blíží k závěrečnému ceremoniálu. Dnes víme, kdo se popere o nejprestižnější hokejový trůn, víme, že trojnásobný medailista těchto Her Ondřej Moravec vystřídá Šárku Strachovou v roli vlajkonoše naší země a taky víme, že tyto ZOH budeme z pohledu výpravy sportovců České republiky zcela jistě hodnotit jako ty nejpovedenější.


Nebudu se pouštět do žádných větších akcí a vyjmenovávat medailisty po disciplínách, národnostech a provádět další nudné, přesto pro historické archívy nezbytně nutné kroky. Každý si určitě vybral ze sportovní nabídky to, co ho zajímá a co ho baví. Pokud byl někdo mile překvapen z nějakého závodu nebo utkání tak jako třeba já z hokejového finále žen, tak to je jen a jen dobře. Upřímně se přiznám, že jsem na tento zápas trefil úplně náhodou, ale už jsem u něj zůstal. Hráčky Kanady v něm prohrávaly dva nula ještě tři minuty před koncem, s ohledem na průběh zápasu bych si na ně nevsadil ani vindru, ale ten závěr jaký předvedly, tak to bylo něco. Potvrdily, že mají v krvi to, co jejich mužští kolegové. Dokud nezazní siréna po třetí třetině, není zápas prohraný. Pokud jste to neviděli, doporučuji shlédnout posledních cca. pět minut utkání a prodloužení. To se děly věci, to budete čubrnět. Finálový zápas řídila trojka žen ve složení Tottmanová (Brit.) - Novotná, Svobodová (obě ČR). Britka v roli hlavní rozhodčí, to jsem tedy určitě nečekal. To jsem ani nevěděl, že se tam hraje nějaký hokej, natožpak ještě ženský k tomu.


A když už zmiňuji ten hokej, nejde mi nevrátit se k našemu utkání se Slovenskem. Je mezi námi spoustu fanoušků, kteří si pro ten správný prožitek potřebují zvýšit emoční práh tím, že si na dané utkání vsadí své těžce vydělané peníze. Jenom pro zajímavost, na toto utkání bylo prosázeno u našich sázkových kanceláří více než 20 milionů korun, což je zatím nejvíc na jednotlivou olympijskou akci. Většina tipovala správně - vítězství českých hokejistů. Například u Tipsportu byl tento špíl na 85 procentech tiketů. U Fortuny to bylo 80 procent tiketů a na tikety to dalo 75 procent sázkařů kanceláře Chance. Zajímalo mě taky, když jsme na hranici, jestli jsou kurzy stejné jak u nás, tak „u nich". Zaměřil jsem se na kanceláře, které mají pobočky na obou stranách hranice. Podle vsazených tiketů to dopadlo tak, že se projevil patriotismus a národní hrdost. Ovšem Slováci Slovensku podle sázek moc nevěřili.


U Tipsportu na Slovensku vsázeli tipující vcelku vyrovnaně 50:50 na výhru jednoho z týmů, zatímco v Čechách šlo na vítězství Čechů 90 procent sázek. Fortuna ve svých pobočkách na Slovensku přijímala sázky kde Slováci více věřili Čechům - 70 procent sázek šlo na jejich vítězství. A teď několik málo zajímavostí ze statistik sázkových kanceláří. Desítky sázejících trefily přesný výsledek - tedy 5:3 ve prospěch českého týmu. Velkou znalost v oboru projevil sázející Fortuny, který na toto skóre v kurzu 30:1 vsadil pět tisíc a to mu vyneslo výhru 150 tisíc. Je však pravdou taky to, že spoustu tiketů znehodnotilo utkání Švýcarska s Lotyšskem, který favorizovaný švýcarský tým překvapivě nezvládl. To si podle mě nemyslí sázkař ze Strakonic, který vsadil na přesné výsledky obou hokejových zápasů 160 korun. Česká výhra 5:3 a lotyšská 3:1 znamenala pro tohoto sázkaře výhru přes 183 tisíc korun. Tomu se dá říci trefa do černého. A poslední perlička na závěr. Jen do středečního rána přijaly sázkové kanceláře v průběhu Her sázky za půl miliardy korun.


Našim hráčům po utkání s USA, které bylo jejich posledním v Soči do řeči moc nebylo, ale už se jim konečně začínají rozvazovat jazyky. Sám Jaromír Jágr své dojmy a pocity napsal na svůj profil Facebooku. Když se podíváte na kdejaký web, tak to skoro všichni přebrali. Jenom nevím, zda je od nich férové, že když už to přebírají, že některé pasáže vypouštějí a vytrhávají to z kontextu. Proto si dovolím tu, co mě nejvíce zaujala vkopírovat do tohoto textu. Snad mě pan Jágr nepožene k nějaké arbitráži.
„A jak dál? Musíme začít u mládeže, mladí hráči si musí uvědomit, že bez super tvrdého tréninku a s trénováním navíc nemají ve světové konkurenci šanci. Naše země není až tak velká, abychom mohli spoléhat jenom na talent. Je třeba dobře zaplatit kvalitní mládežnické trenéry a nechat je trénovat. A ne aby, když trenér zvýší hlas na hráče (viz Klášterec nad Ohří), byl druhý den bez práce. Takhle to nejde. Hokej je kolektivní sport, při němž výkon hráče je závislý od výkonu spoluhráče. Proto se hráči v mládí musí naučit pokoře, disciplíně a odevzdat maximum nejen pro sebe, ale i pro druhého. Hráč si musí být jistý, že se může na svého spoluhráče stoprocentně spolehnout. A k tomu, aby se to naučili, je potřeba i někdy, aby trenér zvýšil hlas. Jestli se to hráčům a jejich rodičům nelíbí, bylo by možná lepší, aby svoje děti místo na hokej přihlásili do kroužku vyšívání... S námi se zamlada taky nikdo nemazlil."
Nevím jak to vidíte Vy, ale podle mého skromného názoru to vystihl naprosto trefně a přesně. A jak to vidí sám Jaromír do dalších let?
„Budoucnost týmu. Vůbec se toho nebojím. Hráči jako Plekanec, Židlický, Hemský, Krejčí, Voráček, Frolík, bratři Michálkové nebo Sobotka jsou výborní hráči a v nejlepších letech. K tomu mladí talenti Hertl, Gudas, Palát a základ je hotový. K tomu se ještě někteří další přidají a vy se můžete těšit na další setkání s hokejisty na Staroměstském náměstí..."


Jen aby nám z hokeje a klidně řeknu i z fotbalu a ze sportu vůbec mezitím nezmizeli všichni ti srdcaři, kteří tu mládež dělají ve svém volném čase, na úkor svých rodin a grátis. Stráví tím spoustu času a výsledkem je kolikrát to, že ti kluci, kterým se věnují, potom ani nepozdraví. To co provedli trenérovi v Klášterci, o tom je už zbytečné mluvit. Myslím si, že jim to už došlo,ale to je prostě pozdě.


Sázkové kanceláře mají vůbec prazvláštní smysl vypisování sázek na kdejakou capinu. Jedna z nich vypsala kurz, zda Gabriela Soukalová v průběhu ZOH otěhotní v olympijské vesnici. Nejdříve jsem se tomu zasmál jako dobrému fórku, ale když jsem si přečetl, kolik kondomů pořadatelé mezi sportovce rozdali a jaké aplikace pro seznámení spustili, tak nevím, jestli jsem se nesmál předčasně. Po štafetě žen Gabriela na otázku co měla k obědu spustila: „ Jéé, já toho měla. Ráno jsem si na lačno dala lososa, bramborový salát, kus steaku, sušenky a kafe se šlehačkou. Ty lidi na mě koukali, jestli nejsem těhotná. Jedla jsem jako zjednaná". Jak to dopadne a kdo si na tuto eventualitu vsadil a kolik mu to vynese, to ukáže čas. Ovšem vyloučeno není nic.


Ale pojďme zpátky jak s oblibou říkám na sportoviště. Protože se ještě před koncem Her ukázaly první dopingové prohřešky, zkusil jsem vypátrat podle jakého klíče a zda je nějaký daný scénář kdo a kdy bude testován na zakázané látky. Takže organizátoři her v Soči plánovali provést během olympiády rekordních 2453 dopingových kontrol, z toho 1269 ještě před začátkem soutěží. Na testy chodí automaticky pět nejlepších v každé disciplíně, další pak určí los. Od zimní olympiády v Grenoblu v roce 1968, kde měly dopingové testy premiéru, se objevilo na zimních hrách 20 dopingových případů, což je výrazně méně než na letní olympiádě. Pro zajímavost mohu napsat, že v Innsbrucku1976 neprošel dopingovou kontrolou československý hokejista František Pospíšil, u něhož zkouška objevila kodein, který si vzal proti chřipce. Nejvyšší počet dopingových případů zažily ZOH v Salt Lake City a Turíně, shodně po sedmi. Před čtyřmi lety ve Vancouveru byla potrestána polská běžkyně na lyžích Kornelia Marková. A jen pro úplnost připomínám, že v běhu je také řízení, kde je v podezření z užívání zakázaných látek Kristina Šmigunová-Vähiová a Andrus Veerpalu (oba dva Turín 2006). Ovšem zde ještě nebylo rozhodnuto a proto je potřeba ctít právní domněnku presumpce neviny, což ovšem neomezuje svobodu názoru a myšlení osob nezúčastněných v řízení. Takže já si myslím, že počkám na kontrolní vzorek B. Ovšem kdyby se to potvrdilo, tak jsem zvědavý jak zareagují právní zástupci Lukáše Bauera a Kateřiny Neumannové. Dovedete si představit o kolik peněz přišli? Nejenom na odměně za zlato od ČOV, ale taky na sponzorských smlouvách, reklamních smlouvách, na startovném atd.
Jedním z hříšníků těchto Her je bobista. Protože to není sport mého šálku kávy, chtěl jsem se o tom něco dočíst a udělat si představu proč to má někdo zapotřebí.

Nejdříve jsem si myslel, že mi kamarád Googl špatně poradil, což obvykle nedělá. Myslel jsem si, že jsem na nějakých stránkách formule 1. Vypadá to lehce, roztlačit bob, naskočit a co nejrychleji se dostat ledovým korytem dolů. Ovšem podle toho co jsem si přečetl to tak jednoduché nebude. Jde jak jinak, o peníze a souboj nejmodernějších technologií. Nejlepší týmy se pohybují s rozpočtem kolem třiceti miliónů eur na sezónu, což snad ani není možné. Američané jezdí v bobu od BMW, které pro ně stroj vyvíjelo dva roky. Italové mají bob od Ferrari. Když se jim nepovedlo vystoupení na olympijských hrách ve Vancouveru před čtyřmi lety, dva roky na něm nezávodili a jen ho vyvíjeli. Britům zase stavěl bod McLaren. Bez nadsázky lze souboje bobistů označit za formuli 1 na ledě. Hned mě napadlo, kdo vyvíjel stroj našim závodníkům. Takže naše posádka má bob starý osm let a koupili si ho od Slováků. V aerodynamickém tunelu nebyl. Ve Winterbergu stojí jedna jízda osmdesát eur na což nejsou peníze. Proto naši bobisté spolupracují s profesorem na Báňské univerzitě v Ostravě přes materiál. Výsledkem je nový rám na základě předchozího, ale z odlišného materiálu. Mělo to být ohebnější, lépe pružit. Jenže neměli dost možností nový bob řádně otestovat, nefunguje podle očekávání. Prostě to postavili doma na koleně. A tak zatímco u těch nejlepších týmů je to samý profesionál včetně doprovodných týmů, není se čemu divit, že si naši borci vzali do Soči dovolenou. Reprezentuje nás výrobce kuchyňských linek a pracovník tepelných izolací střech. Takže když to shrnu, musím říci, že jsou dobří, klobouk dolů. Myslet za těchto podmínek na stupně vítězů je holé bláznovství.


Vážení sportovní přátelé, těch disciplín, které máme před sebou do konce Her už moc není, ale stále tam nějaká šance toho cinknutí pro naše barvy je. Třeba už dnes pro naši závodnici Ester Ledeckou a máme ještě šanci u Lukáše Bauera. Ten svým druhým místem na Jizerské padesátce v loňském roce ukázal, že dlouhé tratě mu nejsou cizí. Ani forma, kterou se prezentoval nevypadá nejhůř. Škoda, že Gabriela Soukalová, která tady má excelentní běžeckou formu, kterou při každém biatlonovém závodě ukazuje, nemůže do klasických disciplín nastoupit. Přesto a možná i právě proto stále platí „naše vlajky vzhůru na stožáry".


tz. Dubinátor

 

 

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část I. ZDE

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část II. ZDE

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část III. ZDE

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část IV. ZDE

Zimní olympijské hry v Soči pohledem Dubinátora – část V. ZDE

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky


Odklad daňového přiznání

Daňový odklad do 15 minut 7 dní v týdnu již od 1.900 Kč bez DPH