Reklama

23. 06. 2017

Dnes má svátek: Zdeňka

Rozhovor: Našim dnešním hostem je Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc

Rozhovory Našeho Valašska opět pokračují. Jsme přesvědčení, že dnešní host je pro nás všechny opravdu velmi vzácný.

Naší žádosti o rozhovor totiž vyhověl člověk, který je jednou z největších osobností našeho i světového zdravotnictví, člověk, který díky své vysoké odbornosti a profesionalitě dokázal vrátit do života řadu velmi vážně nemocných lidí. Našim dnešním hostem je Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.


Pan profesor je přednostou Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie Institutu klinické experimentální medicíny IKEM v Praze a členem několika významných českých i zahraničních vědeckých orgánů a lékařských společností. A k tomu ještě dodávám, že je také výborným sportovcem.
A nyní již pojďme k dotazům.

1. Je známé, že pocházíte z lékařské rodiny. Bylo to pro Vás v začátcích výhodou nebo Vás jako pokračovatele rodinné lékařské tradice spíše svazovala odpovědnost ke svému otci i dalším předkům?
„ Je těžko srovnávat, protože nevím, jaké by to bylo, kdybych nepocházel z lékařské rodiny. Pravděpodobně ale určitou výhodou to bylo, protože jsem věděl, jak vypadá lékařské prostředí. Při studiu medicíny vám žádné zkušenosti rodičů nejsou nic platné, to prostě musíte sedět a zpočátku se biflovat telefonní seznamy nazpaměť.“
 
2. Vaši odbornost jste získal i stážemi v zahraničí, např. v USA a Dánsku. Dala se v té době srovnávat úroveň zdravotnictví u nás a v těch zemích. Jak se tam v té době dívali na lékaře z tehdejšího Československa?
„Porovnávat úroveň zdravotnictví v USA v 80. letech a u nás, vůbec nelze. Rozdíl byl zcela propastný. Ke cti mých tehdejších šéfů musím říci, že mi umožnili to, co jsem se v USA naučil, aplikovat zde a rádi tyto nové poznatky přijali a necítili se nijak ohroženi. V Dánsku ten rozdíl nebyl tak veliký, řekl bych, že hlavní zásadní rozdíl byl v tzv. hotelových službách, tj. v ubytování pacientů, ve stravování a stejně jako ve Spojených státech, v chování personálu k nemocným.“

3. Co pro kardiologii a třeba i pro Vás osobně znamenal profesor Barnard, který jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce?
„V době, kdy profesor Barnard provedl transplantaci srdce, jsem byl ve II. ročníku medicíny, takže jsem to vnímal pouze okrajově. Tou dobou jsem se připravoval na zkoušku z anatomie, takže jsem měl zcela jiné starosti.“

4. Vzpomenete si ještě na svou první operaci srdce? Co v těch začátcích bylo nejtěžší?
„Na svou první operaci srdce si pamatuji. Bylo to v roce 1983 na jaře a byl to defekt mezisíňové přepážky, což je ta nejjednodušší srdeční operace, se kterou všichni kardiochirurgové začínají. V začátcích samozřejmě je pro člověka nejtěžší všechno.“

5. Lze u Vás při operaci srdce hovořit o nějaké rutině, když každá z operací Vám může přinést jistá překvapení či komplikace?
„Operace srdce, tak jako každá jiná operace, musí být rutina. Protože jinak by výsledky nemohly být tak dobré, jakých dosahujeme. A když se objeví nějaké překvapení či komplikace, je třeba je vyřešit a k tomu se člověk propracuje, kromě získávání zkušeností od svých učitelů, právě tou rutinou při provádění velkého množství operací.“

6. I přes veškerou péči, techniku a kvalitu práce jsou případy, které končí smrtí pacienta. Jste s tímto vyrovnán? Nebo dá se s tím vůbec vyrovnat?
„Pokud pacient po operaci zemře, může to být dáno z několika příčin. Zaprvé to mohou být pacienti, kde postižení srdce bylo tak závažné, že jsme vůbec váhali, zda můžeme k operaci přikročit. A přistoupili jsme k ní až na základě přání pacienta, který řekl, že již takhle dál žít nemůže, že raději zemře. A pokud se to stane, šel nemocný i my s ním do tohoto rizika. Pokud však dojde ke komplikaci u operace, která normálně končí propuštěním nemocného za týden po operaci, je potřeba provést důkladný rozbor, který provádíme 1x měsíčně a vzít si z toho poučení, co a jak se mohlo udělat jinak. Během života člověk takto získá zkušenosti, které může pak předávat svým žákům.“

7. Zajímalo by mě, zda je pro Vás psychicky náročnější, když operujete mladého člověka nebo malé dítě?
„V IKEMu se malé děti neoperují. V České republice je pouze jedno centrum, a to ve FN Motol, kam jsou veškeré operace dětí soustředěny.“

8. Můžete nám říct, kam se ještě může kardiologie v dalších letech posunout? Jaké jsou ještě možnosti?
„Předpovídat budoucnost je velice ošidné. Jako příklad bych uvedl to, že když já jsem byl student medicíny, tak jeden starší profesor nám říkal, že když on byl studentem medicíny, tak mu říkali, že chirurgie zmizí, protože vše vyřeší preventivní medicína. A vidíte, že to vůbec není pravda. Co bych očekával v kardiochirurgii v nejbližších letech za posun je to, že se bude stále zdokonalovat tzv. umělé srdce, které do určité míry nahradí transplantaci srdce od zemřelého dárce.“

9. A teď se zeptám na něco, co asi bude zajímat nás, sportovce - amatéry. Dá se nějak určit nebo poznat hranice sportovní zátěže, která je pro srdce ještě prospěšná? A jak je to ovlivněno podmínkami, např. třeba teplotou (velká vedra či mrazy) nebo tlakem?
„Hranice sportovní zátěže, která je pro srdce prospěšná se dá určit pomocí tepové frekvence. Přesto, že rád běhám maratóny, musím říci, že rozhodně maratón není pro srdce ta nejzdravější zátěž. Z tohoto důvodu bych doporučoval běžcům běhat především půlmaratóny, které nejsou tak zatěžující. Samozřejmě, že tempo vytrvalostního běhu je potřeba přizpůsobit meteorologickým podmínkám. Obecně platí, že pro vytrvalostní běh je nejlepší teplota kolem 12 – 14 st. C. Při teplotách nad 20 st. C může při nedostatečném přísunu tekutin a chlazení během závodu dojít k přehřátí organismu se šokovým stavem.“

10. Druhů vyšetření srdce je asi hodně. Jaké alespoň základní vyšetření činnosti srdce by měl absolvovat sportovec amatér, který v létě na horském kole absolvuje túry v délkách okolo 70 km a v zimě běžkuje převážně v náročnějších kopcovitých terénech?
„Otázkou je, jak starý ten sportovec je. Jistě že 25letý biker nemusí podstoupit prakticky žádné vyšetření. Zatímco 50letý sportovec by měl určitě podstoupit tzv. Echo vyšetření, ev. zátěžový bicyklový ergometrický test, aby se ukázala alespoň v hrubých rysech výkonnost jeho srdce.“

Práce, kterou tak výtečně děláte, je jistě velmi namáhavá, a to jak po fyzické stránce, tak po stránce psychické. Je proto nutné určitě vhodně relaxovat a udržovat si fyzickou kondici. Vím, že hodně sportujete a tak by mě například zajímalo:

11. Jezdíte Jizerskou 50 i další dálkové běhy - a to velmi dobře, absolvoval jste také 90-ti kilometrový Vasův běh. Běháte maratony, jezdíte na kole. Jak hodnotíte tyto aktivity z hlediska náročnosti. Jak se na tyto sportovní akce připravujete?
„Řekl bych, že nejnáročnější z těch sportů, které dělám, je bezpochyby maratón. I když závody na běžkách jsou delší a trvají třeba i 2x tolik než maratón, lze si v průběhu závodu odpočívat. Třeba při sjezdech na běžkách máte čas od času možnost si vydechnout. Totéž platí pro jízdu na kole. Zatímco při maratónu i při běhu z kopce musíte stále hýbat nohama a ten odpočinek takový není.“

12. Kterých dosažených výsledků si nejvíce ceníte?
„Těžko říci. Každopádně si vážím medailí z Mistrovství světa lékařů jak na běžkách, tak v triatlonu a rovněž tak si velice vážím vítězství v kategorii šedesátníků ve známém běhu Velká kunratická. Dále snad to, že jsem doběhl několik maratónských závodů a doposud jsem nikdy tento závod nevzdal.“

13. Dobré sportovní výkony vyžadují také správný způsob života. Jak je tomu u Vás, jaké dodržujete zásady, co si dovolíte a co nepřichází do úvahy?
„S dodržováním správného způsobu života je to vzhledem k mému zaměstnání poněkud problematické. Občas v noci operuji a pak musím vynechat trénink. Rovněž tak nedržím žádnou specielní dietu. Já sportuji pro radost.“

14. U nás na Valašsku se říká, že jedna malá slivovička po ránu neuškodí. Platí to i z pohledu kardiologa? Kdybychom Vám při příští Jizerské 50 nabídli kalíšek valašské medicíny, uspěli bychom i před závodem nebo až v cíli?
„Já bych trošičku to vaše rčení opravil, že jedna malá slivovička po ránu a druhá před spaním neuškodí. Nevím, jestli bych si dal kalíšek valašské medicíny před Jizerskou 50, asi spíš ne, abych neztratil koordinaci a něco si nezlomil. V cíli po osprchování je to již o něčem jiném.“

15. Četl jsem i o Vašich dalších zajímavých koníčcích či aktivitách. Můžete to našim čtenářům přiblížit?
„Víte, já říkám, že život je pestrá vitráž, která má řadu barevných sklíček a já se snažím čas od času je vyleštit a nechat zazářit tak, abych si užil život v celé jeho šíři. Takže kromě všech sportů, s výjimkou golfu a horolezectví, jsem se snažil provozovat všechny sporty, včetně jízdy na koni a jachtingu. Ale hlavním sportem byl pozemní hokej, především za pražskou Slávii. A dalším koníčkem jsou stará vozidla, staré motocykly, stará auta a kromě toho rád chodím do divadla.“

16. V dnešní společnosti vidíme kolem sebe hodně těch horších věcí. Ale pokusme se být pozitivní. Co Vám v dnešní době dělá největší radost?
„V dnešní době mi dělají největší radost vnoučata.“


17. Prosím o 3 věci, které jsou pro Vás v životě nejdůležitější.
„Tři věci, které jsou pro mě nejdůležitější, je zdraví, rodina a přátelé, a práce.“

18. Vaše závěrečné slovo pro návštěvníky webu www.nasevalassko.info. Závěrečné slovo pro návštěvníky webu je velice obtížné. Mělo by to být něco moudrého.
„Já bych řekl: „Lidé, dívejte se na věci optimisticky. Žijte zdravě, protože, ve zdravém těle, zdravý duch. Chovejme se k sobě slušně, netolerujme nešvary a zvláště bych naléhal na to, abychom měli úctu ke svým starším spoluobčanům, protože je třeba si uvědomit, že budeme-li mít štěstí, jednou bude v jejich roli i my.“


Témata našeho rozhovoru jsou tímto vyčerpaná. Věřím, že Vás odpovědi pana profesora zaujaly a obohatily. Pokud je tomu tak, máme z toho velkou radost.
A na závěr: Pane profesore, při myšlence na uskutečnění tohoto rozhovoru jsem téměř nepředpokládal, že se to podaří. Byl jsem však velmi mile překvapený Vaší vstřícností a ochotou a moc Vám děkuji. A pokud budete mít někdy v dalších letech konečně dost volného času, pak vězte, že Vás srdečně zveme na kteroukoliv sportovní akci – závody horských kol, závody v běžeckém lyžování,  kterou u nás v Brumově-Bylnici pořádáme.  Místo na startu bude pro Vás připravené.


Slávek Floreš, www.nasevalassko.info

 

 

 

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky

 

 

Energetickou společnost

Si vyberte podle kvalitních recenzí a hodnocení.