Reklama

21. 09. 2017

Dnes má svátek: Matouš
Chyba
  • JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 44
středa, 26 březen 2014 09:53

BRUMOVSKÝ KASTELÁN – 70 kg dolů = pohyb a zdravý životní styl

Když jsem hledal vhodného respondenta pro další rozhovor, rozhodl jsem se pro člověka, kterého jsem ještě před několika roky příliš neznal. Věděl jsem o něm pouze to, že jeho maminkou je zdravotní sestřička, která znala snad všechny tehdejší MEZÁKY a jeho tatínkem je velký fanda brumovského fotbalu.

A snad ještě to, že pracoval v brumovské pobočce Čs. spořitelny. Když z tohoto místa posléze odešel, začal přes Úřad práce vykonávat sezonní funkci kastelána na hradě Brumov. A pak už o něm vím o hodně víc a jsem přesvědčený, že nám v tomto rozhovoru řekne řadu zajímavých věcí. Tím člověkem je Mirek Obadal, kastelán na brumovském hradě. Tak se pojďme ptát.


1. Mirku, začneme tradičně. Prosím o krátké představení.
„Tak předně zdravím všechny uživatele info portálu Naše Valašsko. Ač se cítím plně Valachem, narodil jsem se na Českomoravské vrchovině, v Čechách, v Havlíčkově Brodě ale to už je jen dva kroky od Moravy. Od 5 let už jsem zde, na Valachoch. Možná mnozí neví, začínal jsem jako „lampasák", nechal jsem se zlákat dobrodružnou službou u armády a dobrodružné to tedy bylo... Moje působení u vojska lze lehce charakterizovat nechtěně zaslechnutými slovy mého nadřízeného: „Von na ty vojáky vůbec neřve, ale když mu to funguje, nechme ho tak." Po listopadu 89 se mi podařilo odejít do „civilu" a věren svému blíženectví, úplně do jiného oboru, deset let ve Spořce. A po krátké životní peripetii jsem od roku 2004 zde, na brumovském hradě. Čili zase v úplně jiném „oboru". Při zpětném ohlédnutí nevzpomínám na žádnou životní etapu ve zlém. Milosrdný čas vše špatné zahojil a všechny ústrky, křivdy a špatnosti musí člověk ze vzpomínek vytěsnit, jinak by zahořkl a to pak není ono pro budoucnost."

2. Z tepla ve spořitelně do přírody na hradě. Byla to dobrá volba?
„Ano, zde jen krátce. To, co teď dělám, asi nejvíce odpovídá mému naturelu. Ta práce má svoje nesporné výhody, ale taky stíny, třeba v podstatě trávím většinu víkendů v roce na hradě, volno pondělky a úterky, trochu to vykolejuje mimo rodinný život, ale kde je to v tomto směru lepší? Tak už to je a zase takový problém to není. Zvláště, pokud jsem vlastně bez životních závazků. Skoro."

3. Když jsem před lety přijel na hrad na kole, vím, že tě kolo lákalo. Ale vždy to končilo u Tvé váhy a fyzičky. Pamatuješ?
„Jó, jó, pamatuju na zakládání Kolo-běžek i na hradě, kolo jsem si koupil festovní, a když jsem se na něm rozjel, bylo to jako medvídek Pooh na cirkusovém kole. A jak mě bolinkovala kostrč, hotové utrpení..."

 

4. Tehdejší fotky kastelána v dobovém kostýmu, tak to byl kastelán z hradu s velmi dobrou kuchyní. Ale pak nastal velký zlom a boj s přebytečnými kilogramy. Kolik jsi chtěl shodit a proč?
„Zdraví. To je to nejdůležitější v životě. A čím více růčků přibývá, tím méně je to klišé. Počínající problémy žilní, hraniční cukrovka a astronomicky vysoký tlak, to člověka domáčkne!!! Kolik shodím, to jsem nevěděl a proč? To bylo na snadě..."

5. Asi jsi nezvolil metodu „zaručeně jednoduchého receptu" z internetu. Bylo to i ve spolupráci s odborníky a lékaři?
„Tady musím jednoznačně vyzdvihnout dva doktory. MUDr. Leixner byl ten, co mne přinutil se sebou něco dělat a MUDr. Urbánek ve Zlíně byl zase tím správným se správnou metodou. Žádné předražené koktejly, žádné zázračné pilulky za tisíce. Změna životního stylu a stravovacích návyků vedla k úspěchu. A když to funguje, vlastní vůle už zafunguje taky. Ještě jednou výše jmenovaným dvěma pánům děkuji. Vzpomínám na dobu před rokem 2011, kdybych dostal na oběd talíř zpola plný zeleniny a luštěnin bez vepřového, asi bych ho vyhodil. A pro informaci, teď cukry OK a tlak jako nemluvně."

6. Začátky asi byly kruté. Co bylo nejtěžší, co jsi musel oželet?
„Změna jídelníčku a jídelního rytmu, zpočátku celkem drastické, totální změna náhledu na skladbu stravy, vynechání nezdravých věcí a postupně při úbytku váhy přidání pohybu, pravidelného, to je nezbytné."

7. Výsledek byl ale překvapující a úbytek byl až enormní. Můžeš se pochválit?
„Nechci, aby to tady vyznívalo jako nějaké osobní prezentování, to předesílám. Sám víte, že jsem dost dlouho otálel, jestli bych měl tento „rozhovor" absolvovat. Ale když vím, že už několik lidí se inspirovalo a někteří by mohli, tak tedy jo. Ze 150kg až na 77kg, ale to byl extrém, po poradě s lékařem udržuji, a celkem bez problémů, váhu do cca 85kg, a to ještě s větším procentem svalstva než kdy před tím. Čili v úvodu to bylo i pro mě neuvěřitelných víc než 70kg dolů. A to změní život jako blázen, člověk OŽIJE."

8. Tak to je výkon. A jak na Tvé snažení a na konečný efekt reagovala rodina a Tvé okolí?
„Tak tady to trochu zlehčím, v postatě si ani nevšimli, jen moje neteř říkává: „Strejdo, už nejsi stréc, jak si býval, všude jsme ti stačili, všude poslední, grilovačky... to už je fuč, teď furt někde lítáš a my si tě neužijem"."

9. Jedna věc je kila shodit, druhá pak váhu si udržet. Řekni něco o Tvém současném stravovacím režimu a stylu života?
„Tak přísný stravovací dril jako na začátku to už není, prostě pravidelná, vyvážená strava a hlavně pohyb, věřím, že někomu už s tím mým kolařením a bajkováním připadám jako blázen, ale věřte, že mě to plně pohltilo, naplňuje to smysluplněji můj volný čas, získal jsem nové přátele, pokud to čas a práce dovolí, účastním se různých závodů, špičkujem se s bráchou...jo, vlastně jo, jsem do cyklistiky BLÁZEN, uznávám!"

10. Někde jsem četl o shazování přebytečných kg a bylo tam mj. napsáno? „dopřejte si jednou za 7 – 10 dní tzv. „prasečí den", kdy si na talíř dáte vše, co vám chutná. Co na to říkáš?
„Tak já ne, semo tamo si trošililinku „zahřeším", ale hned na to přijde odměnotrest – aspoň 4 hodiny na kole, spálit tuky, vyplavit adrenalin. Sem tam uďobnu nezdravého, ale „prasečí dny" né, to tedy nééé. Ani mě to netáhne. Kolem vepřového bočku projdu, pěkně prasátko pozdravím, ale nedám si..."

11. Dodržuješ všechno stále na 100%, nebo v něčem „hřešíš"?
„Už jsem vlastně odpověděl, trošinku, aby to mé svědomí nevidělo ."

12. Četl jsem, že lidem, kteří bojují s nadváhou je mimo jiné doporučováno také optimisticky nahlížet na svět a na lidi. Je to dnes vůbec možné?
„No, je a není, jak třeba já někoho nemusím, tak někdo zase nemusí mě. Je to oboustranné, a pokud se v tom člověk orientuje, funguje to. Každý jsme z jiného těsta a místo slova optimismus bych použil slovo tolerance a úcta, někdy to jde těžko, ale bez toho to pak někdy vypadá, jak to vypadá. Ale to jsem asi mimo téma nadváhy, co? "

13. Jakou zkušenost bys chtěl předat těm, kteří by rádi nějaká ta kila dali dolů?
„Mám toho hodně na jazyku, ale nejdůležitější je asi to, že bez osobního přičinění a vůle se s kilogramy navíc natrvalo nikdo asi nerozloučí. Kdo si chce psychicky pomoci pilulkami či koktejly, proč ne, ale stravovací režim je rozhodující. U mě to platí, to ostatní může snad být jen psychologické placebo. Pokud to ale někdo dokáže i s touto podporou, jen dobře. Zde cesta není tak důležitá jako udržitelnost výsledku, a to si musí každý rozhodnout sám."

14. A co Tvoje fyzička? Zkus porovnat tu z doby 150-ti kilové a současné?
„Rád to všude dávám k dobru, vyběhněte na Holý vrch se sedmdesátikilogramovým pytlem zrní a pak bez něj...  . Brácha okomentoval mou fyzičku slovy: „Ty jsi byl prakticky vždy ve formě, akorát jsi nosil zbytečnou zátěž!" Takže moje odpověď, fyzička furt stejná ."

15. Pomaloučku jsme se přesunuli ke sportu. Přibliž nám své současné pohybové aktivity.
„Tak většinu sportování tvoří bajkeřina okořeněná turistikou nebo běháním. Jezdím pro radost z pohybu od několika desítek km až po maratónky okolo 200km a vejlet Na Helfštýn a zpět na kole nad 160km je příjemnou záležitostí. Taky jezdím na několik kolařských závodů, sice – na bednu to není, ale ta radost a ten adrenalin, když aspoň na startu postojím vedle Huříkové nebo Kulhavého, a co teprve když předjedu na závodě bráchu nebo nejakú mladú cérku, tož to je pak eufórie!  . Taky mám v podstatě přes zimu na spinningu u Milana Zvonkového rezervované kolo a jezdím tam i několikrát týdně. I jiných pár ogarů a cérek z našeho města se tam chodí zapotit. Jede nás tam 16 vedle sebe, do teho Milanovy „kecinky", ze všeckých valí pot jak z konve. Paráda, ne? "

 

16. Jak zvládáš svoje tréninkové dávky při celodenní práci na hradě?
„Jelikož jsem svobodný a bez závazků, když mám volno, rozhodnu se a jdu... A je to. Ráno o půl páté vstanu, o půl šesté na kolo, východ slunce na Holém vrchu, pak šup na Vršatec a o půl deváté už jsem na hradě. Po práci to je obdobné, samozřejmě ne každý den. Ale jsou to hezké zážitky. A pokud čas dovolí ve volných pondělcích a útercích, to jsou ty delší vyjížďky nad sto."

17. Děláš to všechno jenom proto, že to Tvému tělu prospívá nebo jsi tomu tak propadl?
„Obojí, prospívá i propadl! "


18. Změnils kompletně styl svého života. Jak tato změna ovlivnila Tvoji pohodu a zdraví?
„O sto osmdesát stupňů. Doufám, že správným směrem."

19. A teď vyšlápněme 100 schodů a podívejme se ještě na hrad. Jak se připravuješ na novou sezónu? Přibliž nám krátce novinky a program na rok 2014.
„Zásadní je započetí s opravou a zlepšení stavu zázemí pro kulturu. Zelená bouda na dolním nádvoří bude opravená s vyšší úrovní kultury užívání, také WC doznají změn k lepšímu. Díky oddělení investic MěÚ se rýsuje i oprava přístupu ke hradu. Máme zájem taktéž dotáhnout do konce projektové přípravy různých nutných oprav a udržby. Co se týče kultury, tak vlastně od května do září nemine víkend bez nějaké akce, tedy skoro. Budou opět tradiční hudební fesťáky, profi i amatérská divadla pro dospělé a děti, dětské zábavné akce, středověký den, strašení, duchovní akce a hudební produkce, opět bude hrad cílem závodu MTB, Slavnostní hradní šachy, připomínkový večer 790 let první zmínky o hradě... Vše najdete postupně aktualizováno minimálně na webových stránkách hradu. Ne vždy se vše podaří na 100%, ale někdy okolnosti nebo příroda jsou silnější než pořadatelé. Věřím, že zážitky z hradních akcí budou letos veskrze příjemné a budeme se na Vás návštěvníky těšit."

20. Práce kastelána vyžaduje kromě nutných znalostí i neustálý kontakt s lidmi. To přináší jistě řadu zajímavých situací. A to jak příjemných, tak těch nepříjemných. Vzpomeneš nějaké?
„Asi bych to nechtěl konkretizovat, některé nepříjemné zkušenosti mě zasáhly hluboko a těžko jsem se s tím vyrovnával. A vyrovnám. No to je život a je třeba to překonat. Naštěstí většinou ale mám ty příjemné zážitky, třeba z návštěv opravdu osobností, ne celebrit. Asi největší radost a zadostiučinění je ale v tom, když návštěvník odejde spokojen, hlavně děti. Když se podaří je zaujmout, trochu s nimi „poblbnout", aby to nebylo jen takové suché navštívení historie. Když se to vše tzv. sejde a padnem si do noty, je to potěšení největší. A snad oboustranné."

21. Návštěvníci přijíždí jistě i ze zahraničí. Jak se s nimi domlouváš a jak se jim u nás líbí?
„Nejvíce jezdí Slováci a dobře tak. Jsou příjemní a navíc komunikace jazyková je bez bariér. Vlastně ani nejsou ze zahraničí a jezdí jich hodně také díky i letnímu areálu za školou. Jinak se „uživatelsky" domluvím v angličtině, vstupné vyberu i v němčině, ale obecně se domluvím se všemi základními komunikačními prostředky, jako jsou například ruce, nohy a primitivní posunková řeč  ."

22. Které osobnosti jsi měl možnost na hradě přivítat?
„Tak tady selhává mozkový hardware, vzpomínám na Ludvíka Vaculíka, cestovatele Zikmunda, herce Freje nebo Galatíkovou, příjemné jsou návštěvy rodáků nebo lidí s kořeny z našeho kraje, kteří dorazí třeba i z Ameriky nebo Austrálie. Určitě těch osobností i mě možná někdy utajených bylo víc, ale jen na jednu z osobností největších už bohužel jen mohu vzpomínat a musím tu osobu zmínit. Byl to a v srdci stále je Dr. Jiří Kohoutek. Archeolog, zanícený odborník a zanícený člověk."

23. Vzkaz pro čtenáře Našeho Valašska.
„Tak to je průšvihový návrh. Žádné velké moudro mě nenapadá, ani se necítím moudra rozdávat, to tedy vůbec ne, blbostí mě napadá plno, ale to zas nemůžu...  . Ale třeba u mě ani to moudro nebylo očekáváno, a tak tedy aspoň takto. Ať se Vám všem žije co nejlépe, ať se vyhrabete ze všech životních trablů, ať se Vás to dobré drží co nejdéle. Někde jsem četl mé oblíbené motto: „Litujte jen toho, co jste neudělali a ne toho, co jste udělali, pokud jste tím neublížili sobě nebo druhému". Tak nějak to bylo někde někým napsáno. Přidávám toleranci a úctu k druhému. A když se při tom člověčím činění objevíte i na hradě Brumově, na jeho akcích a navíc Vás to ještě pobaví, tak to bude nejlepší  ."

 

Tak jsme u konce rozhovoru. Mirku děkuji za ochotu a pěkné popovídání. A ať váha drží a počet kilometrů naježděných na kole stále narůstá.

 

Slávek Floreš SD, Naše Valašsko info

 


Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky

 

 

Energetickou společnost

Si vyberte podle kvalitních recenzí a hodnocení.