Reklama

22. 08. 2017

Dnes má svátek: Bohuslav
Chyba
  • JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 44
pátek, 16 květen 2014 08:55

Brumovjan Marcel Frajt: Zachránit lidský život je nepopsatelný okamžik

Uplynulé dny a týdny přinesly několik událostí, které mě potěšily. Vzpomenu alespoň výborná umístění měst Brumova-Bylnice a Valašských Klobouk v soutěži o nejlepší webové stránky v kraji.


Pamětními listy a medailemi byly představiteli Zlínského kraje oceněny i pedagogické pracovnice z našeho regionu, a to Mgr. Marie Lanková ze ZŠ Valašské Klobouky a Mgr. Vlasta Macháčová ze ZŠ Brumov-Bylnice.


Ale musím se přiznat, že nejvíce na mě zapůsobilo vyhlášení výsledků Projektu Cena Salvator 2013, konkrétně výsledek v kategorii „občan", kde toto významné ocenění získali tři fotbaloví trenéři FC Fastav Zlín. A mezi nimi byl také brumovjan  Marcel Frajt. A to byl velmi silný důvod k tomu, položit mu několik otázek.


1. Ahoj Marceli, nejprve bych Ti chtěl poblahopřát k významnému ocenění. A na úvod tohoto rozhovoru Tě požádám o několik slov o sobě.
„Narodil jsem se 22. 12. 1969 v Havířově. V současné době působím ve fotbalovém oddílu FC FASTAV Zlín, a.s. jako trenér U17 a vedoucí Sportovního střediska mládeže. Moje předchozí trenérská působiště byla v FC ELSEREMO Brumov a v celku 1. FC Slovácko. Jsem držitelem nejvyšší mládežnické trenérské licence – Trenér mládeže UEFA A."


2. A teď už k předmětu našeho rozhovoru. Můžeš nám teď popsat jak ta kritická situace, za kterou jste byli oceněni, proběhla?
„Bylo to v srpnu, panovala úmorná vedra. Končil lehký trénink a už jsme sbírali míče z hřiště. Znenadání se Ondra skácel k zemi. Zkontrolovali jsme, jak na tom je, jestli nemá například zapadnutý jazyk, a začali jsme dělat nepřímou masáž srdce. Sanitka dorazila do čtyř minut po zavolání, pak jsme dalších asi čtyřicet minut pomáhali zdravotníkům. Společně jsme se střídali u masáže srdce, infuzí i elektrických šoků, které dělala lékařka ze záchranné služby."

 

3. Co bylo příčinou kolapsu hráče? A jak v této souvislosti hodnotíš lékařskou péči o sportovce. Mám na mysli jak preventivní, tak při utkáních?
„Příčina selhání se přesně neurčila, ale definovali to jako náhlé selhání organismu. O mladé hráče je, si myslím, postaráno velmi dobře, každý se jednou ročně účastní zátěžových testů a po této události jsme přistoupili i na ultrazvuk srdce (ECHO). Napříč celým klubem jsme nechali vyšetřit všechny hráče. Pokud se jedná o samotné utkání, je přítomen vyškolený zdravotník. U žákovských utkání a u dorostenců máme k dispozici maséra. Tyto požadavky jsou uvedeny v manuálu pro SCM a SpSM (povinnost)."

 

4. Jak na tuto vzniklou situaci reagovali ostatní hráči?
„Tady to bylo malinko složitější. Ondra patřil k nejlepším hráčům v ročníku. Pravidelně hrál už za starší věkovou kategorii a byl v širší nominaci reprezentace. Hráči to vnímali každý asi individuálně, ne každý se s tím vyrovnal. Projevilo se to dost na celém mužstvu i na každém, který se pohyboval v mládežnickém centru na Vršavě."

 

5. A jaké byly reakce rodičů postiženého hráče nebo třeba rodičů jeho spoluhráčů?
„Toto byla asi nejhorší věc, kterou jsem v trenérské činnosti zažil. Po odvezení Ondry do nemocnice jsem to musel oznámit rodičům. Byla to velmi emotivní situace. Jak se asi zachová rodič, kterému oznámí, že jeho syna odvezli do nemocnice a k tomu ještě na ARO a v kritickém stavu. Po telefonickém rozhovoru jsme se s rodiči potkali v nemocnici a všichni jen doufali, že Ondra tento boj nevzdá. Je to velký bojovník, tak jsem ani na chvilku nepochyboval o tom, že by to dopadlo nějak špatně."

 

6. Má to teď nějaký vliv na tvoji trenérskou činnost, nejsou tam nějaké obavy z možného opakování takového případu?
„Že by to ovlivnilo nějak mé trenérské počínání se říct nedá, jen jsem se utvrdil v tom, že sport si vyžádá i kruté následky. Hráči mohou projít několik vyšetření, ale pokud se věci mají přihodit, tak to prostě nemůžeme ovlivnit."

 

7. Tvůj tatínek je velký fanda fotbalu a jistě sledoval, jak ti to šlo na hřišti. Jak reagoval na to, co jste s trenérskými kolegy dokázali?
„Doma jsme to určitě probírali, nejen u nás, ale i u tchýně. Každý chtěl informaci, jak to vypadá se zdravotním stavem Ondry a jaká bude asi prognóza dál do budoucna."

 

8. Dá se nějak popsat pocit z toho, že se Vám vlastně podařilo zachránit život mladého člověka?
„Ten pocit nejde nijak popsat, protože každý z nás to nosí nějak v sobě a vnitřně to prožíváme pořád. Byl jsem se na Ondru podívat v nemocnici v Brně, kdy na tom nebyl ještě nejlíp. V září jsem byl i v Praze a to byl už velký pokrok, začínal chodit. S maminkou jsem byl ve spojení. Informovala mě a posílala i fotografie o každém novém krůčku. Byla to velká úleva, že Ondra žije a může nás navštěvovat dále na Vršavě. Už se v rámci možností zapojuje do některých cvičení."

 

9. Jsi dlouholetý hráč a trenér fotbalu. Nemáš někdy ze způsobu hry a chování některých hráčů či funkcionářů pocit, že honba za body a umístěním je pro ně tak důležitá, že se zapomíná na původní myšlenku sportu, který by se měl dělat hlavně pro zábavu a pro zdraví?
„Tak někdy je to až zarážející, co někteří trenéři v návalu emocí dokážou vyprodukovat. Vždycky si trenér musí uvědomit, že hlavně mladí hráči ho vnímají a berou si z něj příklad. Pokud chcete, aby hráči předváděli dobrý fotbal na hřišti, tak musíte jít dobrým příkladem hlavně Vy. Na stáži v Německu jsem si vzal k srdci slova trenéra, který říkal, že trenér má mluvit a učit především na tréninku. V zápase už udělit jen několik neodkladných pokynů, protože každý hráč to prožívá úplně jinak."

 

10. Práce s mládeží je základem v procesu výchovy dobrých fotbalistů. Co je na tom v dnešní době nejtěžší?
„Dříve nebylo tolik rušivých elementů, jako je dnes. Další problém jsou rodiče, kteří si myslí, že můžou mluvit do všeho! A v neposlední řadě chybí mladým fotbalistům všestrannost – sportovní. Dříve jsme hráli hokej, volejbal, tenis a spoustu jiných aktivit. Dnes jsou kluci strašně pohodlní, mají doma výpočetní techniku a přes tu jim stačí komunikovat. Nejtěžší na tom je vzbudit v některých zaujetí pro hru a to si myslím je to nejdůležitější!! Někdy mi to připadne, že to někteří dělají jen kvůli rodičům a jak přijde období dospělosti, tak s fotbalem končí. Ta vůle něčeho dosáhnout prostě u spousty hráčů chybí."

 

11. Co bys jako trenér chtěl dokázat? Máš nějaký trenérský vzor?
„Tak musím podotknout, že trénovat mládež mně zatím naplňuje. Jsem spokojený s prací u dorostu a vždy jsem spokojen, když se některý hráč objeví v reprezentaci anebo se posune o věkovou kategorii výš. To si myslím, že je náplní každého mládežnického trenéra. Musím podotknout, a to mám štěstí, že to tady na Vršavě nemáme postaveno na výsledcích. V uzavřené soutěži máme za úkol vychovat individualitu, která bude schopna se prosadit v ligovém fotbale.
Trenérský vzor jako jeden nemám, ale líbí se mě práce pana Lavičky a Vrby. V Brumově, když jsem trénoval, tak jsem si hodně vzal z pana Josefa Lysáčka. Musím podotknout, že teď už tak netrénuje, ale na tu dobu měl výborné tréninky."

 

12. Čím je pro Tebe fotbal a sport vůbec?
„Fotbal jsem si oblíbil a jsem rád, že jsem u něj zůstal. Ta hra má v sobě kouzlo, které nejde pořádně popsat. Vždy jsem se těšil jak na utkání a jako malý jsem kolikrát nemohl ani dospat. Když mě pan Ivaniš vzal poprvé do mladších žáků, tak jsem snad ani nespal. Hrál bych i nadále, ale trénování je dost časově náročné, tak jsem si musel vybrat. Musím podotknout, že bez podpory manželky a celé rodiny bych to zvládal těžce. Jenom studium v Praze zabralo 2 roky a čas spojený s trénováním+ zápasy. Sport je pro mě hlavně radost z pohybu a vybití energie z těla."

 

13. Pokus si zatipovat. Kdo sestoupí z ligy a jak dopadne Brumov v divizi?
„Tak nerad tohle tipuju, ale dle mého sestoupí Znojmo a druhý tým si netroufám tipovat. A co se týče Brumova, tak věřím, že divizi zachrání, protože Miro Mičega má své kvality."

 

14. Na závěr bych Tě požádal o pár slov k mladým fotbalistům.
„Aby to co dělají, dělali s láskou a stále měli touhu se zlepšovat. Hlavně aby je malé neúspěchy neodradily od jejich oblíbené hry. V tréninkovém procesu pracovali co nejlépe a věnovali velké úsilí individuální technice, ve které zaostáváme za světovou špičkou."

 

A jak to co nejlépe uzavřít?
Když jsem si o této události přečetl článek v tisku, byl počin trenérů označen jako hrdinský čin. A k tomu není moc co dodávat. Všem třem trenérům, tedy Milanu Hankovi, Markovi Háblovi i Marcelu Fraitovi blahopřejeme k získání tohoto významného ocenění a také jim děkujeme za to, co pro mladého fotbalistu dokázali udělat.


Současně přejeme zachráněnému Ondrovi brzké uzdravení a pokud možno také návrat na fotbalové hřiště mezi své kamarády. A ještě poděkování Marcelovi, který s námi při tvorbě tohoto rozhovoru velmi ochotně spolupracoval.

Úplně na závěr ještě jedno doplnění
Ve středu 14. 5. 2014 proběhlo vyhlašování ankety Sportovec roku 2013 Zlínského kraje. V rámci této ankety obdrželi fotbaloví trenéři Marcel Frajt, Marek Hábl a Milan Hanko cenu fair play.
Blahopřejeme.

 

 Slávek Floreš SD- Naše Valašsko info

 

 

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky

 

 

Energetickou společnost

Si vyberte podle kvalitních recenzí a hodnocení.