Reklama

29. 05. 2017

Dnes má svátek: Maxmilián
úterý, 21 duben 2015 20:47

Ředitel školy a všestranný sportovec zdolal potřetí Vasův běh

Panování zimy se blížilo ke konci, sníh se ztrácel před očima, běžkařské stopy mizely. Běžky jsem proto uklidil do sklepa a lyžařská sezona pro mě skončila.

Ale ne všichni to tak začátkem března měli. A proto jsem se rozhodl, že by nebylo špatné se letos mrknout do míst, kde si ještě běžkaři užívají. A tak jsem zamířil svoji pozornost do Švédska, konkrétně na populární Vasův běh, který se běží klasickou technikou na trati ze Sälenu do Mory a měří 90 km.


Na startu je tradičně nejen plejáda světových dálkových běžců, ale s touto dlouhou tratí měří své síly také řada nadšenců. A za jedním z nich, kterého známe také z řady běžkařských či bikerských závodů v našem okolí, jsem si zajel a pokusil se zjistit něco z jeho pocitů a zkušeností z tohoto závodu. Se svými otázkami jsem navštívil Mgr. Josefa Slováka ze Zlína.


1. Dobrý den, zdravím Vás z Našeho Valašska a na úvod rozhovoru bych Vás požádal o krátké představení.
„Věk 56 let, takže ve sportovní terminologii patřím k veteránské kategorii. Mám rád všechny sporty v přírodě, a tak se v rámci časových možností v létě proháním na kole nebo jezdím do hor, v zimě se věnuji hlavně běhu na lyžích."


2. Kdy jste poprvé absolvoval Vasův běh a co Vás přivedlo na první start?
„Poprvé jsem se zúčastnil slavného Vasaloppetu v roce 1997. Měl jsem za sebou několik ročníků lyžařských maratonů u nás a účast na nejdelším a nejslavnějším lyžařském maratonu v Evropě mě lákala a byla to velká výzva. Takže když přišla nabídka na účast v zájezdu, neváhal jsem ani minutu."


3. Četl jsem, že už jenom stihnout zaregistrování je výkon.
„To je pravda, v posledních letech je obecně o účast na těchto podnicích obrovský zájem běžců z celého světa, takže čísla jsou vyprodána během několika minut. Pokud nepodaří zaregistrovat se v tomto „šíleném okamžiku", nezbývá než využít služeb cestovních kanceláří, které mají čísla přednostně blokovány. Když jsem byl poprvé na Vasově běhu v roce 1997, tak nebyl s přihlášením takový problém, ale časy se mění a maratony všeho druhu prožívají obrovský rozvoj a jsou nesmírně populární.Bohužel je v tom i více komerce."


4. Přibližte nám trošku i cestu na závod a atmosféru před závodem? A co nervy s mazáním?
„V letošním roce jsem využil služeb cestovní kanceláře Haná orieenting, která se specializuje na Vasův běh. Velkou část výpravy tvořili závodníci z Valašska – bylo nás kolem třiceti. Přepravovali jsme se autobusem v kombinaci s trajektem a cesta trvala čistého času asi 32 hodin, což bylo docela únavné. Naopak ubytování jsme měli velmi pěkné – v chatkách a se snídani v nedalekém hotelu. Samostatnou kapitolou je příprava lyží na závod. Naštěstí letos byl členem naší výpravy velký odborník na mazání lyží – Karel Hlavica z Valašského Meziříčí, který nám se svým týmem pomáhal s mazáním. Rád bych Karlovi za jeho „mázu" poděkoval – jelo to fantasticky."


5. Kolik tam bylo českých účastníků? Potkával jste tam určitě naše či zahraniční špičkové závodníky, byla možnost se s nimi osobně setkat?
„Docela mě potěšilo, že po severských zemích byli Češi nejpočetnější skupinou a podle mých informací bylo na stratu více jak 300 našich běžců. Čeština byla dost často slyšet i během tréninků na tratích během víkendu, což bylo příjemné. Během tréninku jsme na trati potkávali množství závodních týmů, ale špičkoví závodníci ladí zpravidla o samotě, takže je nemáte šanci ani potkat."

Valaši před startem

6. Jaké zázemí je tam pro závodníky vytvořené?
„Je to naprosto neuvěřitelně dokonale zorganizovaná akce se vším všudy. Celý týden mají závodníci zázemí v obrovských stanech v cíli, kde se můžete osušit, celkem levně se najíst a na velké ploše je množství stánků se sportovním vybavením pro běžecké lyžování. Po vlastním závodě, kdy toho máte opravdu dost, si dáte lyže do úschovny ,pořadatelé vás přepraví autobusem k vašemu zavazadlu ( které mezitím převezli ze místa startu). V nedaleké tělocvičně je šatna se sprchou, máte tu možnost masáže a potom vyrazíte na hokejový stadion v Moře povečeřet. Takže velká poklona pořadatelům, přičemž takto organizátoři obslouží cca 15 tisíc závodníků v naprostém klidu a pohodě, která tady ostatně panuje po celý týden."

nácvik průjezdu cílem

7. Jinak vlastní závod musí být velký záběr na fyzičku a také psychiku. A přesto jste se na start vrátil už potřetí. Čím to je?
„No, bez pořádného tréninku se to dá odjet velmi špatně. Kdysi říkal Standa Řezáč, že pokud chcete dobře zajet takovýto maraton, měli byste mít odjeto zhruba 10 x více km něž je jeho délka, což u Vasáku znamená asi 900 km v době před závodem. Vzhledem k letošnímu začátku zimy a mým pracovním povinnostem to u mě byl spíš kompromis. Naposled jsem jel tento závod v roce 2007, takže mám zhruba desetiletou periodu účasti. Kromě délky tratě vás zpět do Švédska láká neopakovatelná přátelská atmosféra po celou dobu pobytu a úžasní diváci kolem celé tratě, kteří Vás ženou kupředu. Člověk potom zapomene na únavu a bolesti na trati a zase se těší na atmosféru, diváky na trati a krásnou severskou přírodu. Navíc letos startovala početná výprava kamarádů z Valašska a to rozhodlo."


8. Co jste musel zvládnout v přípravě?
„Přihlásil jsem se na závod až v listopadu v blahé naději, že bude v prosinci dost sněhu. Bohužel jsem jako ostatní jezdil do vánoc na kolečkových lyžích kolem Vsetína. Na lyžích jsem stál až během vánoc v Rakousku, kde jsem naběhal první kilometry na sněhu. Na začátku ledna jsem se těšil na Jizerskou 50, bohužel dorazila viróza a z účasti sešlo. Potom už zdraví sloužilo, tak jsem objel všechny místní závody v Jeseníkách a i nás na valašsku – Valašskou 50, Zděchovskou 30 a Brumovský okruh. No a nejčastěji jsem trénoval „soupaže" ve Velkých Karlovicích v Léskové, kde byly výborné podmínky."

běžkaři ze Zubří

9. A výsledek? A jaké je srovnání výsledků ze tří startů?
„Letos se bohužel příliš nevyvedlo počasí – bylo pět nad nulou a většinu trati jsme jeli v rozmáčené stopě. Tak málo sněhu na trati jsem tedy ještě nezažil, někde dokonce stála voda a chvílemi jsme měli ve stopě i trochu štěrku a lyže dostaly zabrat. Startoval jsem z osmé vlny, což znamená již na startu velký časový handicap. Ale nakonec jsem byl o 12 minut pomalejší, než v roce 2007, kdy byly ideální podmínky. Takže jsem nakonec spokojený vzhledem k podmínkám a tomu, co jsem měl natrénováno."


10. Věděl jste do čeho jdete. Pomohli zkušenosti? Spolupracovali jste s někým na trati nebo je to nereálné?
„Rozhodně je jistou výhodou, když jedete trať už po třetí, máte větší jistotu a méně obav. Ale jak jsem stál na startu v čvachtajících botách, tak mi do smíchu moc nebylo. Krátce po startu jsme se naprosto zasekli při výstupu sjezdovkou, poprvé jsem stoupal holemi uvnitř stromečku, jinak bych asi o ně přišel. Výstup sjezdovkou byl pomalý a docela svízelný, naštěstí trval jen čtyřicet minut. Na vlastní trati se vlastně s nikým známým ani nemáte šanci potkat, když tak jen na chvíli. Spíš se vám stane, že běžíte skoro celý závod se stejnými lidmi, tak občas prohodíte pár slov. Zajímavostí je to,že místní seveřané (jedoucí v mé kategorii) mají perfektní styl na rovinách, ale moc neumí jezdit i sebemenší sjezdy. Takže se často váleli při sebemenším klesání, v této souvislosti bych je rád viděl závodit u nás na valašsku."


11. Radil Vám někdo co a kdy jíst a pít? Jak jste to zvládl a kolik jste toho na trati spořádal?
„Snídani jsme měli ve 3 hodiny ráno, potom si člověk vezme speciální stravu před startem, který je v 8 hodin. Výhodou závodu je, že občerstvovací stanice jsou každých 9 km, takže se máte na co těšit. Dostanete tam borůvkovou polévku (Blabaarsoppa), bujon, teplý ionťák a čaj, popřípadě sladkou buchtu. Přece jen se mi zdálo, že před deseti lety byl stánky s občerstvením pestřejší, ale mě to stačilo. Jinak nás příjemně překvapovali diváci na trati, kteří nám srdečně nabízeli vlastní občerstvení. Já jsem měl s sebou tablety enervitu (5),několik speciálních gélů (4) a pár tablet magnezia na křeče, takže většinou jsem doplňoval jen tekutiny."

start

12. Na tak dlouhé trati, která navíc asi nebyla příliš kvalitní, musí dojít i na velkou únavu a případně krizi.
„Letos se mi běželo dobře, nicméně mírná krize přišla na 70 km, ale dal jsem si nějaké gely s kofeinem a to mi pomohlo. (Jinak je to tak, že mě střídavě první čtvrtinu bolela levá noha, potom pravá a od poloviny levá ruka. Zajímavé, že pár kilometrů před cílem jsem byl úplně fit a bolesti zázračně přešly.) Velkým povzbuzením pro mne byla malá pozornost pořadatelů, kdy na jedné občerstvovačce se z amplionu ozvalo: „Happy birthday Josef Slovák"; měl jsem totiž v den závodu narozeniny. Navíc po celé trati vás diváci neustále povzbuzují, seveřané jsou totiž úžasní sportovní fanoušci a mají sport obecně velmi rádi. Když na Vás skupina divaček volá : „Hejá bó", tak to člověka rozesměje, velice povzbudí a hned se běží lépe."


13. Dojedete do cíle, jaké jsou to pocity? A čím jste to po závodě zapil?
„ Když uvidíte kostel v Moře, což je krásná dominanta, máte nádherný pocit, umocněný špalírem diváků v cílové rovince. Nutí vás to sprintovat až do cíle, byť vaše pořadí je hodně vysoko. Po projetí cíle je to dojetí, radost, hrdost a únava a také pocit štěstí, že to máte za sebou. Proto tam jezdíme znova závodit. Své narozeniny jsem tedy oslavil jednak úspěšným absolvováním závodu a také několika „kalíšky" slivovice večer s kamarády. Ale moc jsme toho nenaslavili, únava byla pochopitelně velká."

14. A ještě něco pro ty, kteří by si chtěli tento závod zajet. Jaké jsou cca finanční náklady jednotlivce a časová náročnost na tuto akci a jaké jsou podle Vás nutné další předpoklady?
„Cena zájezdu v letošním roce včetně ubytování a startovného, byla necelých 14.tisíc Kč. K tomu je třeba přičíst nějaké kapesné a vybavení na závod. U mazání lyží záleží na tom jakou variantu zvolíte. My jsme měli namazáno speciálním „flourovým práškem", což bylo cca 800 Kč. Pokud si necháte namazat u pořadatelů, je to poněkud dražší. Časově musí účastník počítat zpravidla se 4 – 5 dny na celou akci. Je možné čas zkrátit např. leteckou dopravou, což je finančně náročnější."

Josef Slovák a  L. Srovnalová


15. Vím, že kromě běžek jezdíte na kole. Ale nejen to. Který sport ještě zvládáte a kterých svých sportovních výkonů si nejvíce vážíte?
„Hodně jsem se také věnoval a věnuji lezením po horách. Mám za sebou několik výstupů na Kavkaze , jednu sedmitísícovku na Pamíru a také pokus o osmitisícovku v Karákorámu ( Broad Peak). V současné době se zaměřuji především na via ferraty v Alpách a Dolomitech. Mám rád divoké řeky, a před třemi lety jsem měl možnost na severu Kanady sjíždět řeku Peal river. Byl to nezapomenutelný zážitek v obrovské pustině."


16. Jaké máte ještě sportovní cíle?
„Záleží na zdraví, času a sportovní tréninkové morálce. Rád by ještě dlouho lezl po horách, v létě závodil na biku a v zimě na běžkách."


17. Před 2 roky jsem dělal rozhovor s panem Josefem Orsákem ze Šanova(bohužel v minulém roce zemřel), který ve věku 69 let absolvoval 4 000 km napříč Amerikou, kdy zdolal trasu ROUTE 66, tzv. Matku cest z Chicaga do Los Angeles. To by mohla být výzva.
„Děkuji na inspiraci - a nikdy neříkej nikdy."


18. Život není jenom o sportu. Co Vám mimo sportu dělá v životě největší radost?
„Máte pravdu, sport je pro mě doplňkovou záležitostí, důležitější je spokojenost v rodině a v zaměstnání. Fakt, že bez podpory rodiny bych se nemohl takto věnovat sportovním aktivitám. Tímto bych chtěl manželce poděkovat za trpělivost a podporu. Často mi na závodech dělá doprovod a mám v ní z tohoto pohledu oporu."


19. Co chcete vzkázat čtenářům Našeho Valašska?
„Rád bych našim čtenářům popřál hezké jarní počasí, které nás dokáže optimisticky naladit. A pokud jsou aktivní sportovci, tak mnoho sportovních úspěchů a žádná zranění."

 

Tak to byla poslední odpověď. Mně nezbývá než panu Slovákovi poděkovat za ochotu a za zajímavé odpovědi. A pokud bude tento rozhovor impulzem pro start některého z místních běžkařů na Vasáku, tak to bude jenom dobře.

 

Slávek Floreš- Naše Valašsko info





reklama

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky

 

 

Energetickou společnost

Si vyberte podle kvalitních recenzí a hodnocení.