Reklama

18. 10. 2017

Dnes má svátek: Lukáš
neděle, 13 září 2015 18:54

Brumovjan František Březáček - 30 let práce v pivovaru

BRUMOV - Jak jsme slíbili, přinášíme nyní rozhovor s panem Františkem Březáčkem, jehož velká část života se váže k brumovskému pivovaru.


1. Ahoj Franto, nejdříve bych Tě požádal o krátké představení.
„Jsem ženatý, mám 65 roků, narodil jsem se a bydlel jsem na náměstí v Brumově. Byli jsme 3 bratři a 1 sestra. Náš domek stál na místě, kde je nyní restaurace Pod Hradem.“

manželé Březáčkovi v kroji


2. Jak dlouho jsi pracoval v pivovaru a jaké práce jsi zastával?
„Když jsem v roce 1966 ukončil základní školu, šel jsem se učit pro pivovar a tam jsem nastoupil v roce 1969. Jako údržbář – práce všeho druhu, jsem tam pracoval do roku 1989 a po dvouleté přestávce jsem se tam pak vrátil a až do roku 2000 jsem tam dělal vše, co bylo potřeba – údržbu zařízení, instalatéra, makal jsem na lince či jezdil a rozvážel pivo. A zajímavé bylo třeba i to, jaké pracovní vybavení jsem při nástupu dostal. Dali mně do ruky jeden kloubový klíč a s tím jsem měl opravit všechno. Tož tak to bylo.“


3. Práce to nebyla určitě jednoduchá. Které období bylo pro Tebe v pivovaře nejlepší a naopak?
„No dá se říct, že to byla dřina v podmínkách, které si dnes jen těžko představíme. Bez ohledu na hodiny a na počasí – vedro, zima, déšť, odbyt musel být zajištěn. Nejhorší byly asi začátky, práce hodně a plat? Tak to jsem měl asi 900 Kč. A o nějakém nejlepším období se asi nedá hovořit. Práce to byla pořád tvrdá a nedoceněná.“


4. Kdy se podle tebe vařilo v Brumově nejlepší pivo a čím to bylo?
„Tak to se hodnotí těžko. Ale četl jsem, že v r. 1948 získal pivovar ocenění za nejlepší kvalitu piva a sladu. A snad to pak bylo ještě někdy v 60. letech., myslím za ředitele pana Mrazíka a sládkem byl pan Augustýn Ovesný – podstarák. A jedna zajímavost. Někdy v těch letech, pokud se nepletu, soutěžil v televizním pořadu 10x odpověz pan Tesař a pan Mrazík mu v rámci této soutěže předával cenu, a to soudek brumovského piva. A čím byla dána tehdejší kvalita? Podle mého názoru to bylo používáním domácího sladu (vyráběl se v pivovaru asi do roku 1968), kvalitními ležáckými sudy a bezesporu to bylo i dobrým sládkem.“


5. Souhlasíš s názorem jednoho z odborníků v oblasti pivovarnictví, který řekl:
„Sládka dnes můžeme přirovnat k architektovi – je to ten, který chuť piva „posadí“ a je v konečném důsledku zodpovědný za celkový dojem, jaký pivo budí. Nebojím se tvrdit, že nese zodpovědnost i za umělecký dojem: jak pivo chutná, jaký má říz, jak je pitelné, jak voní a jak vypadá“.

„Tak jak jsem uvedl v předešlé odpovědi, podíl sládka na kvalitě piva je velký. Ale hned k tomu dodávám, že základem je vždy 100% dodržení stanovených a ověřených technologických postupů. A to si musí právě dobrý sládek pohlídat.“


6. Takže sládek je jasný. Ale co vliv použitých surovin a třeba i hospodského?
„U surovin to je jednoznačné. Jako příklad jsem už uvedl používání toho domácího sladu. Po ukončení jeho výroby v brumovském pivovaru se dovážel a bylo to poznat. A když se k tomu přidá náhradu českého chmelu tím, který byl dovážený z ciziny, třeba z Belgie či Anglie, později asi i používání jeho rovněž dovážených extraktů, tak to taky asi kvalitě moc nepomohlo.A co se týká hospodského, tak tam není co řešit a těch vlivů je v jeho případě dokonce víc. Uvedu třeba dobré skladování, chlazení či čištění trubek. A nesmíme zapomenout, že i správné načepování a pak vzhled plného půllitru, to se také musí umět. A v neposlední řadě je to i chování hospodského“

k odpočinku patří pivo


7. Určitou dobu bylo brumovské pivo hodně kvalitní. Která odběratelská místa byla nejzajímavější a třeba nejvzdálenější?

„Tak brumovské pivo bylo určitě dobré dlouhé roky. I odbyt byl dobrý. Hodně se vozilo po celém našem regionu a do Zlína. Ale vozili jsme třeba až do Popradu, kde jezdila Tatra 111 a vlekem třeba i 2x týdně. Jinak si vzpomínám na zavážení třeba do Nového Města nad Váhom, do Galanty atd. Jinak vím, že se vozilo i na severní Moravu a také do Polska.“


8. Brumovské pivo mělo řadu názvů. Který se Tobě líbil nejvíce?
„Názvů piva bylo hodně, ani si na všechny nepamatuju. Ale tak třeba Brumovský Rychtář, Porter, to byla čtrnáctka, Gerhart či Valach. Mně osobně se nejvíce líbil název Hradní ležák“.


9. Pověst brumovského pivovaru postupně klesala. Co bylo příčinou úpadku pivovaru, dalo se to vůbec zachránit?
„Tady bych ještě připomněl, že brumovský pivovar, to nebylo jen pivo. V roce 1968, po zrušení domácí sladovny, byla v pivovaře zprovozněna také sodovkárna. Možná i proto, že byla k dispozici opravdu kvalitní voda vhodná pro tento účel. A teď se vrátím k otázce. Ještě v 90. letech, kdy pivovar provozoval ZD Javorník, tak bylo podle mě všechno v pořádku. Došlo k řadě úprav, a to jak budovy pivovaru, tak technologického zařízení, produkce pivovaru byla dobrá a také kvalita piva byla na úrovni. Dokonce se začalo vařit i černé pivo, které bylo hodně žádané. A dnes, s odstupem času, musím říct, že byla velká škoda, že ZD Javorník provozování pivovaru ukončilo. Poté se pivovar postupně dostával do rukou různých tzv. podnikatelů a to byl asi začátek konce. S výrobou piva se pak skončilo v roce 2001. No ještě bych dodal, že svůj podíl na špatném konci pivovaru mohlo mít i to, že v té době začali různými a ráznými kroky vstupovat na trh velké pivovary. Poskytovali svým odběratelům různé výhody a bylo těžké jim odolávat.“


10. Jaké šance dáváš znovuobnovení pivovaru v historické pivovarské budově?
„Jako asi každý brumovjan jsem si dokázal představit, jak by mohl pivovar dál existovat. A to i z ohledem na jeho historii, jedná se o významnou kulturní památku z roku 1573. Poměrně výhodná poloha blízko náměstí a pod hradem Brumov a pěkné prostředí u rybníků, to vyvolávalo pocit, že by v areálu mohl být pěkný minipivovar třeba i s možností ubytování pro turisty apod. Ale skutečnost je jiná. Budova je ve špatném stavu, zařízení žádné. I proto dnes už vidím šanci na znovuobnovení pivovaru jako mizivou, skoro nulovou.“

Franta má práce pořád dost


11. Pokus se trošku zavzpomínat na některé z hlavních osobností pivovaru.

„Tak pivovar měl za dobu své existence jistě řadu osobností. Já mohu vzpomenout jenom ty, o kterých jsem slyšel nebo jsem je poznal. Takže ředitel pan Mrazík, ze sládků třeba Augustýn Ovesný či Pavek Grábner, dále František Vilímek, Slávek Miklas (Šánek) z Bylnice, Slávek Bařinka, František Bařinka, otec a syn Sívkovi, pan Maňas z Tichova a Mirek Kostka ze Sidonie. Ale bylo jich daleko víc.“


12. O pivovaru a jeho pracovnících se traduje také celá řada zajímavých historek. Řekni nějakou?
„Tak zajímavých historek bylo dost. Řadu z nich však tady nelze prezentovat. Ale vzpomenu něco.
V té době si ještě chlapi dokázali pomáhat ne za peníze, stačilo trošku toho rezavého moku či nějakého truňku. A někdy to podle toho i dopadlo. Jako když jeden potřeboval zazdít okno. Našli se 4 ochotní kamarádi - odborníci. Zdálo by se, že to je práce jednoduchá, a proto jsme byli překvapení, jak dlouho jim to trvalo. Až po nějaké době vyšlo najevo, že okno museli zazdívat 2x, protože poprvé se jim to podařilo zazdít „hore nohama“, čili panty byly opačně.
Nebo typická pivovarská příhoda, když plně naložené auto lahvovým pivem vyjíždělo dvorem pivovaru, bohužel vzadu s otevřenou korbou. Stačila nerovnost po výkopu a rachot rozbitého skla upozornil řidiče a pomocníka, že asi na něco zapomněli. No bylo už pozdě.
A ještě bych vzpomněl, jak se kdysi skončilo s rozvážením piva s koňama. Převáželo se něco z kopanice, kde je to hodně z kopca. Bohužel se vůz nepodařilo ubrzdit, koně to strhlo do potoka, kde to jednoho zabilo. A to byl tehdy konec koníků v pivovaru. No, ještě se pak rozváželo s koňama v rámci města v době, kdy pivovar byl pod Javorníkem. Ale to byla asi spíš jenom atrakce.“

13. Určitě byli v pivovaře rekordmani v počtu vypitých piv. Vzpomeneš si na ně?
„Vzpomenu si určitě, ale jmenovat tady nebudu. Něco už napsal v rozhovoru pan Eliáš. Snad bych dodal, že se popíjelo i v pracovní dobu a byli borci, kteří dokázali za směnu zvládnout i 20 piv.“


14. Jaký je tvůj vztah k pivu? A co podle Tebe pivo a zdraví?
„Samozřejmě mám pivo rád. Ale bylo období, kdy jsem ze zdravotních důvodů 8 roků pivo nepil. No bylo to těžké. Dnes už je to jiné a pivo si dávám, ale jenom přes víkend. Můj rekord je asi 8 nebo 10 kousků. No jestli je pivo zdravé? Dobré pivo a v rozumném množství, myslím, zdravému člověku neuškodí.“

Franta Březáček na běžkách


15. Říká se, že pivo je tekutý chleba.
„Ano, to je pravda. Možná to je i proto, že jak v pivu tak ve chlebu jsou obiloviny a kvasnice, tak to asi bude proto. Pořád však platí, že pro dobrou náladu jsou lepší 2 piva než 2 krajíce chleba.“


16. Tvůj názor na ochucená piva a které pivo je podle tebe nyní nejlepší?
„Nevím, které je nejlepší. Ale já osobně mám raději sladší piva, preferuju třeba Staropramen a nebo i Černou Horu.
A ochucená piva? Vzpomínám si, že se s jejich výrobou začalo i v brumovském pivovaru. Ale přiznám se, že to není nic pro mě, stejně jak nealko pivo. U toho nealka si ještě vzpomínám, že se vyrábělo už někdy v 70. letech a vozilo se řidičům a kombajnérům při žních. Bylo to flaškové pivo a mělo svou etiketu. A říká se, že jednou toho nealka hodně zůstalo, a tak ho dovezli do obchodů a někde i do hospod. A dostalo se i do jedné hospody tady v našem okolí a právě kvůli té etiketě jej chlapi popíjeli a jak si pochvalovali. No odborníci.“


17. Jak se díváš na vznik minipivovaru v Bylnici a co byste mu popřál?
„Vím o něm, četl jsem o něm tady na Našem Valašsku, ale zatím jsem pivo neochutnal. No, ale asi se do Bylnice brzo podívám. A když už to tak dopadlo s tím brumovským pivovarem, tak těm bylnickým přeju, aby se jim dařilo a aby jejich pivo všem chutnalo.“


18. A jak si užíváš důchod?
„Důchod je perfektní věc. Tak především odpočívám. Nic mě nežene, co je zapotřebí udělat, dělám v klidu. Hodně času trávím na chatě pod Holým vrchem, kde si to užívám také s manželkou a vnoučaty. Z těch mám opravdu radost. Jinak si rád zajdu na fotbal, kde ten klid často trošku ztratím. A v zimě si dokážu vychutnat krásnou procházku na běžkách, třeba až na Vršatec“

Franta na fotbale

 19. Vzkaz pro čtenáře Našeho Valašska?
„Přeju všem hlavně zdraví, což si člověk s přibývajícími roky musí nejvíce považovat. A pokud jsou to milovníci dobrého piva, tak ať si ho dokážou vychutnat a popíjet ho s mírou. Tedy na zdraví.“

Tak a to je od pana Březáčka všechno. Doufáme, že se Vám naše povídání s ním líbilo.
Děkujeme panu Březáčkovi za čas, který nám věnoval a přejeme mu dalších hodně spokojených let s aktivním prožíváním důchodu.

Přídavek
Tady si dovolím i já malou vsuvku. V době přípravy tohoto rozhovoru jsem měl možnost mluvit s jedním z pamětníků práce v pivovaru, panem Mirkem Kostkou ze Sidonie, který pracoval jako vařič piva a také jako sklepmistr. Kromě příjemného zavzpomínání mně řekl ještě 2 krásné historky. Tož poslůchajte nebo čtěte, co mně pověděl.
„Jeden za zaměstnanců pivovaru dělal svatbu. Počasí bylo nic moc a tak se vědělo, že se bude muset ve svatebním baráku topit. A toho využili dobří pivovarští kamarádi svatebního otce. V noci před svatbou vylezli na střechu a na komín dali hrnec. A je jasné co následovalo. Svatební hosté přicházeli, zatopilo se a barák plný kouře. Po chvilce hledání závady nezbylo nic, než aby svatební otec zachránil situaci a vylezl na střechu zkontrolovat komín. No podařilo se mu to, ale aby toho nebylo málo, tož spadl ze střechy. No nakonec to dopadlo dobře, ale to víte, že další den létala v pivovaru všelijaká slova.

                                                           pan Mirek Kostka

A ještě jedna příhoda. Ta se stala přímo mně. Dostal jsem za úkol poséct trávu na březích rybníků. Vzal jsem si jako pomocníka Slávka Miklasového(Šánkového) a k tomu jsem si donesl také plecháč piva proti žízni. Pivo jsme měli na té dřevěné lávce, která byla na každém rybníku a po ní se chodili k zařízení na vypouštění vody. Tož po chvíli práce jsem se šel napít, strýc Šánkůj tam byl také a tož jsem do něho tak lehce strčil. A šup a už byl v rybníku. Moc jsem to neřešil, však voda k pivovarským patří. Ale když jsem se pořádně napil, marně sem svého pomocníka hledal. Jenom bubliny na vodě a kůsek vlasů ukazovali, kde strýc trčí. No nezbývalo mně nic a skočil jsem pro něho. Když jsem ho vytáhl, tož se ho ptám či neumí plavat? A až když mně řekl „ná kde bych sa to naučíl“ tož jsem si uvědomil, že jsem mohl utopit v té době tatu od 7 dětí.“

 

Připravil, Slávek Floreš SD, Naše Valašsko.info

 

 


reklama

 

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky

 

 

Energetickou společnost

Si vyberte podle kvalitních recenzí a hodnocení.