Reklama

23. 06. 2017

Dnes má svátek: Zdeňka
pátek, 13 květen 2016 11:03

Rozhovor s Karlem IV.

Zavítal Karel IV. na brumovský hrad? Podporoval rychtáře z Klobouk a Poteče? Odpovědi najdete v netradičním rozhovoru mezi historikem Mgr. Pavlem Mašláněm a Karlem IV., který přibližuje dobu jeho mládí a působení na Moravě.


V letošním roce si připomínáme 700. výročí narození Karla IV. Tento panovník se za doby své vlády zasloužil o hospodářský rozvoj a územní růst zemí Koruny české. Mimo to podporoval i umění či vzdělanost a jeho diplomatické aktivity ovlivňovaly celou střední Evropu.

V rámci tohoto jubilea Vám přinášíme netradiční fiktivní rozhovor mezi historikem Mgr. Pavlem Mašláněm a Karlem IV., který přibližuje dobu jeho mládí a působení na Moravě.

 

Vaše císařské Veličenstvo, děkuji, že jste si udělal čas ve svém nabitém programu a odpovíte nám na několik otázek ze svého života.

Vaše dětství bylo poznamenáno rozpory mezi otcem a matkou. Jaké máte na toto období vzpomínky?
K. IV.: Skutečně naše mládí nebylo jednoduché. Politické spory v české zemi se přenesly i do vztahu našich rodičů. Vše vyvrcholilo tím, že nás ve čtvrtém roce života odvedl otec násilím od matky a poté nás držel několik let v domácím vězení na hradě Křivoklát. Matku už jsme bohužel nikdy nespatřili, takže naše vzpomínky na rané dětství nejsou z nejradostnějších.


Poté jste odjel do Francie, jaký byl Váš život ve Francii?
K. IV.: Otec nás poslal v sedmi letech na dvůr francouzského krále Karla IV. K jeho rodu nás pojil příbuzenský vztah. Ve své době to byl nejmocnější panovník Evropy, takže pobyt u dvora znamenal neocenitelnou zkušenost pro náš život, co se týče dvorského i politického života. Král nám dokonce přidělil vlastní sídlo. A v neposlední řadě se nám dostalo důkladného vzdělání. Což u ostatních panovníků není obvyklé.


Zároveň tam došlo i ke změně Vašeho jména, proč se tak stalo?
K. IV.: Ano, byli jsme v Čechách pokřtěni jako Václav, ale tohle jméno bylo pro členy královského dvoru bizarní a zraňovalo francouzské ucho. A tak nás nechal francouzský král překřtít na Karla, ostatně on sám se také tak jmenoval.

 

Poté, co jste odešel z Francie, jste krátkou dobu pobýval v zemi Vašich předků z otcovy strany, v Lucembursku. Vaše kroky následně zamířily do Itálie. Co Vás v zemi sužované válečnými konflikty čekalo?
K. IV.: Italská anabáze rozhodně nebyla jednoduchá, měli jsme zde se zbraní v ruce pomáhat chránit politické zájmy našeho urozeného otce. To, že to nebude snadná záležitost, se ukázalo brzy po příjezdu, kdy se nás pokusili otrávit. Díky boží milosti se nám nic nestalo, jelikož jsme se místo jídla zúčastnili mše, a tím se vyhnuli podávanému jedu. Na den svaté Kateřiny (25. listopadu) léta Páně 1332 jsme se zúčastnili první bitvy v životě, a to u hradu San Felice. Bitva dopadla v náš prospěch a my jsme byli poté pasováni na rytíře.


V Itálii jste se zúčastnil i několika dalších bitev. Jak jste se vyrovnal s vojenským životem?
K. IV.: Každý rytíř musí s trpělivostí snášet to, co mu osud přinese, dobré i zlé. Mimo strastí přinášel vojenský život i možnosti zábavy. Ale po vnuknutí ve snu, jsme se raději začali držet od radovánek vojenského života dále.



Roku 1333 Vás otec poslal zpět do rodné země a udělil vám titul markraběte moravského. Jaký dojem na Vás učinily české země po návratu?

K. IV.: Návrat to nebyl jednoduchý. Když jsme přišli do Čech, nebylo zde žádného našeho příbuzného i řeč už jsme zapomněli. Veškerý královský majetek byl zastavený, včetně Pražského hradu, a tak jsme museli zpočátku bydlet v měšťanských domech. Díky výdajům našeho urozeného otce v zahraničí byla královská pokladna prázdná. Během nepřítomnosti krále v zemi narostl počet lapků a někteří urození pánové činili, co se jim zlíbilo. Po návratu jsme postupně v zemi obnovili královskou autoritu. Díky znovuzavedení zemské berně (daně) se nám podařilo získat prostředky na vykupování zastavených majetků.


Nacházely se některé z těchto majetků i na Moravě?
K. IV.: Ano, jednalo se o hrady Lukov, Telč, Veveří i ústřední zeměpanské hrady v Brně, Olomouci a Znojmě.



Sídlil jste pak na některém z těchto hradů?
K. IV.: Ne, ač jsme měli titul moravského markrabě, náš dvůr se nacházel v Praze, která byla centrem země a my jsme museli vládnout i v Čechách, jelikož náš otec se nacházel mimo zemi. Na Moravu jsme ale často jezdili. Například jsme museli řešit neklidnou situaci na rakouských hranicích, jelikož náš rod byl ve sporu s Habsburky. Jindy jsme se vypravili s vojskem proti vzpurnému pánu z Potštejna, jehož hrad jsme dobili a pobořili.

pamětní deska v brumovském kostele


V období, kdy jste byl markrabě, jste zavítal i na hrad Brumov. Co Vás přivedlo do našeho kraje?

K. IV.: Ach ano, Brumov, pevný hrad stojící mezi kopci na uherské hranici. Kraj v jeho okolí byl řídce osídlen a pokryt rozsáhlým hvozdem. Hrad patřil k důležitým místům pro obranu Moravy a bylo důležité, abychom jej jako zemský správce navštívili. Stalo se tak léta Páně 1342 a při pobytu na hradě jsme vydali dvě listiny. Moc pěkné místo s hvozdy plnými lovné zvěře. Jen v okolí by to chtělo založit více sídel, jelikož většina krajiny je stále lidskou rukou nedotčená. Ostatně o rok dříve jsme v této činnosti podpořili rychtáře Klobouk a Poteče. Ale dle zvonů slyším, že hodina už pokročila a nás čekají další povinnosti. Nuže, ještě můžete položit poslední otázku.


Co v rámci správy Moravy považujete za nejdůležitější ze svých činů?
K. IV.: Určitě to bylo vydání privilegia ze 7. dubna 1348. V něm jsme jednoznačně stanovili, že Morava je lénem českého krále, a tudíž ji nikdo nemůže bez jeho vědomí od Čech oddělit. Tato otázka nebyla až do našeho zásahu vyřešena a stávala se tak často předmětem sporů.

Touto odpovědí byl rozhovor ukončen.

 


Děkujeme Mgr. Mašláňovi i velikánovi českých dějin Karlu IV. za ochotu a za čas, který věnovali Vám, čtenářům Našeho Valašska.


A na závěr ještě přidáváme jednu informaci, která by u tématu dnešního rozhovoru neměla scházet. V roce 2005 uspořádala Česká televize velký projekt o největší osobnost Čech, Moravy a Slezska – Největších 10 Čechů. Na prvním místě se umístil právě náš dnešní host Karel IV.

A připomeňme si pořadí těch nejlepších:
1. Karel IV. (68 713 hlasů)
2. Tomáš Garrigue Masaryk (55 040 hlasů)
3. Václav Havel (52 233 hlasů)
4. Jan Ámos Komenský (23 583 hlasů)
5. Jan Žižka (13 815 hlasů)
6. Jan Werich (11 140 hlasů)
7. Jan Hus (10 487 hlasů)
8. Antonín Dvořák (8 517 hlasů)
9. Karel Čapek (6 640 hlasů)
10. Božena Němcová (6 470 hlasů)

 

Připravili:
Mgr. Pavel Mašláň, kurátor a historik MUZEA REGIONU VALAŠSKO, p. o.
foto- zdroj: facebook, Naše Valašsko info
Pokud Vás zajímají další údaje ze života Karla IV., lze je získat na stránkách http://otecvlasti.eu/.
Za Naše Valašsko.info – Slávek Floreš SD

 


reklama

Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky

 

 

Energetickou společnost

Si vyberte podle kvalitních recenzí a hodnocení.