Reklama

22. 02. 2017

Dnes má svátek: Petr
Chyba
  • JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 44
neděle, 03 duben 2011 09:13

Rozhovor s lékařem– MUDr. Ivo Raška

Na úvod jsem z odborné literatury opsal 2 definice, které Vám tento lékařský obor představí: Psychiatrie je lékařský obor, který léčí nemoci mozku, které se projevují v myšlení, emocích, vnímání a také chování nemocných.
Moderní psychiatrie je rozvíjející se lékařský obor, který dovede nemocným pomoci navrátit se do běžného života a zmírnit jejich utrpení. Již tyto samotné 2 specifikace ukazují závažnost, složitost a důležitost této lékařské odbornosti. Využívám proto ochoty pana doktora Rašky a budu se snažit, abychom tímto rozhovorem  Vám, návštěvníkům našeho informačního portálu nasevalassko.info, tuto problematiku trošku přiblížili a možná v něčem i poradili.


1. Dobrý den pane doktore, je takovým zvykem, že každý náš host se na úvod  krátce představí. Takže prosím.
„Jmenuji se Ivo Raška. Jsem lékař, psychiatr. Vyrůstal a studoval jsem v Olomouci. 12 roků jsem pracoval v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Nyní ordinuji jako privátní psychiatr ve Valašských Kloboukách. Jsem ženatý, mám 3 syny.“


2. Pokuste se bez ohledu na mé úvodní citace o psychiatrii, tento obor stručně ještě více přiblížit.
„ Psychiatrie se zabývá diagnostikou a léčbou duševních nemocí. Duševní nemoci ve vlastním slova smyslu jsou ty, u kterých pacient prožívá něco, co zdravý člověk neprožívá nikdy. Pacient například slyší hlasy ( má sluchové halucinace ) nebo je přesvědčen, že druzí lidé čtou jeho myšlenky nebo ho chtějí zlikvidovat ( podléhá bludu ). U ostatních psychických nemocí či potíží člověk prožívá to, co jsme aspoň někdy prožili skoro všichni . Má úzkost, strach, pociťuje smutek nebo nemůže spát. Proti zdravým je rozdíl v intenzitě či přiměřenosti situaci. Duševní nemoci nemají jednu příčinu , máme ale mnoho důkazů o tom, s čím souvisejí. S genetikou, biochemií mozku, prožitky z dětství , způsobem myšlení nebo s mezilidskými vztahy.“


3.  Jak jste se dostal právě k této specializaci, kterou si dovolím nazvat  léčením lidských duší?
„ Psychiatrie mne lákala již za studií. Je pro mne spojena s určitým tajemstvím. Přitahovalo mne naslouchat lidem, kteří mluvili o tom, že slyší hlasy , které druzí neslyší nebo tvrdili, že jsou poradci prezidentů , ač to zjevně neodpovídalo skutečnosti. Jak může vzniknout taková nemoc ? Zajímal jsem se také o filozofii a některé psychoterapeutické směry mi připadaly trochu jako aplikovaná filozofie.“


4.  Někde jsem četl, že počet lidí, kteří potřebují pomoc psychiatra,  v dnešní době narůstá. Dá se říct čím je to způsobeno?
„ Za posledních 10 roků narostl počet lidí, kteří navštěvují psychiatra,  o 30 procent. Příčin je více. Lidé už se tolik nestydí navštívit psychiatra, moderní léky mají mnohem méně vedlejších účinků, takže má smysl je nasadit i u mírnějších potíží , nárůst souvisí samozřejmě i s tím, jak žijeme.
Stále více vztahů se rozpadá , konflikty, na nic není čas..... „


5. Najdou se ještě v dnešní době pacienti, kteří se stydí, že Vás musí navštěvovat nebo už vyhrává zdravý rozum ?
„ Dokud budou existovat lidé, kteří se na člověka s psychickými potíži dívají " přes prsty", budou existovat i lidé, kteří se stydí za návštěvu u psychiatra. Je to menší problém než dříve, ale pořád to ještě problém je.“


6.  Jaké jsou nejčastější projevy psychických nemocí a při jakých potížích už je nutné obrátit se o pomoc do Vaší ordinace?
„ Nejčastější jsou úzkosti a deprese, přibývá duševních poruch ve stáří. Lidé špatně spí, bojí se budoucnosti, zjišťují že už je nic nebaví, přepadají je záchvaty paniky. Jindy změnu zaznamenají příbuzní. Obrátit na lékaře by se člověk měl asi v okamžiku, kdy zjišťuje , že jeho potíže mu narušují či znemožňují běžný život“.


7. Existuje nějaký recept jak se psychickým problémům ubránit nebo je alespoň oddálit?
„ Různé psychiatrické školy kladou důraz na jiné oblasti. Já se hodně zaměřuji na mezilidské vztahy. Člověk je společenský tvor. Potřebujeme blízký vztah, rodinu, přátele, nějaké společenství lidí. Můj recept jak předcházet psychickým potížím je pečovat o mezilidské vztahy.“


8. S přibývajícími roky začínají lidé často trpět poruchami paměti. Jak se tomu mohou bránit?
„Tak jako potřebují procvičování svaly, potřebuje ho i mozek. Přiměřená duševní aktivita, četba, křížovky, duševní činnost. Kde člověk pociťuje už zhoršení paměti může zakoupit nějaký vhodný preparát v lékárně nebo jít přímo za lékařem.“


9.  I běžný život přináší řadu situací, jejich důsledkem jsou silné emoce. Je dobré je tzv. dusit v sobě?
„Již S. Freud zjistil, že ventilování emocí přináší úlevu. Lidem pomáhá, když mohou hovořit o svých pocitech s člověkem, který se jim snaží porozumět a nesoudí je. Univerzální recepty ale mohou být nebezpečné . Existují i lidé, kteří se naopak potřebují učit své emoce ovládat či kontrolovat nebo je ventilovat ve vhodné situaci.“


10.  Každý člověk je jiný a jiné jsou také jeho reakce na stres, úzkosti či třeba fobie. Dá se s těmito potížemi nějak vyrovnat bez pomoci odborníka?
„Jak zvládat stres či úzkosti se učíme celý život. Pokud nás nějaká situace stresuje je možné zkusit se na ni podívat z jiného úhlu. Je dobré vědět něco o komunikaci , pokoušet se o problémech s druhými lidmi v klidu promluvit. V knihkupectví dnes lze zakoupit mnoho manuálů o tom jak zvládat stres či úzkosti. Pokud nic z toho nepomůže, je asi dobré uvažovat o návštěvě psychologa či psychiatra.“


11. Když už člověk psychicky  onemocní, jak mu mohou pomoci  rodinní příslušníci nebo třeba kamarádi?
„ Rodina a kamarádi , tím že jsou člověku oporou, snižují riziko vzniku psychických potíží. Tam,  kde již nemoc vznikla, pomůže rodina, když nemocného podporuje v léčbě , užívání léků a pokouší se o vytváření dobré atmosféry doma. Existují důkazy, že duševní nemoci zhoršuje křik, hádky, obviňování či zacházení s nemocným jako s malým dítětem.“

12.  V případě, že stav nemocného je závažnější, co je pro něho vhodnější, ambulantní léčba a možnost být stále v kruhu rodiny, nebo hospitalizace?
„ Velká většina psychických potíží se dnes léčí ambulantně. Hospitalizaci doporučujeme tam , kde nelze předpokládat , že ambulantní léčba povede k zlepšení stavu či úzdravě. Poměrně vzácně existují i situace , kdy duševně nemocný ve vlastním slova smyslu bezprostředně ohrožuje sebe či okolí. V takovém případě je hospitalizace nutná.“


13.  Jaký vliv na psychiku má životospráva a jaké mohou být důsledky, když si lidé, při stresu a dalších náznacích psychických problémů pomáhají umírněným užíváním alkoholu nebo, v horším případě, třeba i drogami ?
„ V zdravém těle zdravý duch. Samozřejmě, že je dobré starat se o dobrou životosprávu. Proti umírněnému pití alkoholu lékař nic nenamítá . Nemohu však doporučit rozpouštět úzkosti či zahánět nudu skleničkou alkoholu. Každá závislost má na začátku nějaký důvod, proč se dá člověk na pití . Co platí pro alkohol , platí i pro jiné drogy.“


14. Mohou se na duševním zdraví v dospělosti projevit i negativní vlivy z dětství – např. špatné poměry v rodině,  neúměrné tresty či požadavky rodičů či třeba šikana např. ve škole?
„ Dětství je nejdůležitější etapa lidského života. Ti lidé, kteří měli to štěstí, že prožili krásné a spokojené dětství jsou v dospělosti podstatně méně ohroženi rozvojem psychických potíží. Dítě potřebuje zažít blízký vztah s pečující osobou. Z týraného dítěte pravděpodobně vyroste další tyran či zakřiknutá neurotička. A změnit v dospělosti svou povahu je velmi obtížné či prakticky nemožné.


15. Jde vůbec v dnešní době  žít bez stresů? Pokud ano, poraďte jak?
„ Stres k lidskému životu patří. V minulosti i v současnosti. Jde o to, aby ho nebylo příliš a aby ho člověk uměl nějak zvládat. Jak, o tom jsme již mluvili.“


16. Kdo snáší stres a další zátěžové situace lépe, laik nebo profesionál v oboru psychiatrie?
„ Profesionál v oboru má tu výhodu, že ví teoreticky jak stres zvládat , pokud prošel psychoterapeutickým výcvikem, měl by zvládat i určité praktické dovednosti , např. nějakou formu relaxačního cvičení . Měl by také lépe rozumět sám sobě. V reálném životě se ale schopnost zvládat stres zpravidla odvíjí především od povahy konkrétního člověka. Někdo umí zachovat klid i v mimořádné situaci , pro někoho může být stresem už i nakupování v supermarketu.“


17.  Myslím, že ve Vašem oboru není uplatnění pro různé složité přístroje a vůbec techniku. Co je tedy v léčbě tím zásadním? Snad ne jenom předepsané léky? A jak výrazně může léčbu ovlivnit přístup lékaře?
„ Dobrý vztah mezi lékařem a pacientem je základ léčby. Je důležité, aby lékař uměl získat důvěru pacienta a získal ho pro aktivní spolupráci při léčbě. Pacient, který nespolupracuje, se těžko může uzdravit. Léky jsou samozřejmě velmi důležité. Díky výzkumu, který mimochodem používá velmi moderní přístroje, víme, co se při duševních poruchách děje na úrovni biochemie mozku a tuto biochemii i umíme upravit. Ve vhodných případech může být léčba doplněna o psychoterapii, kterou zpravidla provádí psycholog nebo psychoterapeut.“


18. Velmi často se řada zdravotních problému přikládá špatné psychice. Jak dalece je to pravda?
„ O určitém propojení mezi duší a tělem ví lidstvo od pradávna. Vzpomeňte si jen na rčení typu " leží mu to v žaludku " " bolí ho z něj hlava " nebo " kde nepláčou oči, tam pláčou orgány". Existuje oblast tzv. psychosomatických nemocí, o kterých víme, že na vzniku onemocnění se podílí psychika či chcete-li stres. ( např. žaludeční vřed nebo hypertenze ). Pravda to tedy nepochybně je.“


19.  Jak Vy osobně zvládáte stres a jak si nejlépe odpočinete od problémů, které zažíváte v práci?
„ Snažím se si práci organizovat tak, aby stresu bylo co nejméně. Pacienty objednávám na určitý den a hodinu. Myslím, že i pro pacienty je lepší si raději na vyšetření několik dní počkat a potom být vyšetřen pečlivě, než hned ale pod časovým tlakem. Samozřejmě ne vždy se to ale daří. I já si někdy musím říkat "zachovej klid" nebo si potřebuji někde zanadávat. Odpočívám nejraději doma. Piju s manželkou kafe, chvíli čtu, chvíli sleduji TV, hraju na klavír. Jindy vyjedu na kole nebo jedu navštívit staré kamarády do Olomouce či Kroměříže.“


20. Co je pro Vás v životě nejdůležitější?
„ Abychom byli moji blízcí a já zdraví. Aby z mých synů vyrostli slušní a spokojení lidé. A abych si jednou mohl říct, že jsem nežil nadarmo.“


21. Zkuste říct nějaký dobrý vtip nebo zajímavý zážitek z oblasti psychiatrie?
„Jeden psychiatr si prý napsal na dveře: "Přijďte všichni. Pokud potřebujete radu, dáte mi 500 Kč a já Vám poradím. Pokud radu nepotřebujete, já Vám dám 1000 Kč a vy mi řeknete, jak to děláte..... "


22. Co byste chtěl říct na závěr návštěvníkům našeho informačního portálu  www.nasevalassko.info?

„ Myslím, že už jsem toho řekl dost. Přeji všem čtenářům pevné nervy.“


Tak to byla poslední otázka a poslední odpověď. Jsem přesvědčený, že panem doktorem vyslovené přání pevných nervů je pro nás všechny v současné době velmi důležité.

Děkuji MUDr. Raškovi za jeho odpovědi a věřím, že jsme všichni po jejich přečtení získali širší povědomí o složitostech problematiky v oblasti duševního zdraví. A pokud nás předložené informace obohatily a dokážeme je následně i využít ku prospěchu kohokoliv z nás, pak tento rozhovor splnil svůj účel.


Připravil: Slávek Floreš, www.nasevalassko.info
Krasne-kabelky.cz

Luxusní dámské kožené kabelky a peněženky