Reklama

20. 10. 2018

Dnes má svátek: Vendelín
úterý, 09 říjen 2018 17:01

Vlastimil Macháč – dobrovolný hasič, včelař a dárce krve

BRUMOV-BYLNICE - V našich minulých rozhovorech jsme mluvili s lidmi, kteří vynikají v nějaké zajímavé činnosti, případně dosáhli nějakých významných úspěchů, ať už v zájmové organizaci či třeba ve své profesi.


Dnes si chci popovídat s hostem, kterého jsem poznal jako člověka více zájmů či aktivit. Není možné říct, že je to nějaký superman či rekordman. Ale všechny jeho aktivity jsou vysoce prospěšné. Ne však jen pro něho. Jsou prospěšné pro lidi okolo něho, pro nás pro všechny. A to je pro mě podstatné. Takoví lidé si zaslouží naší pozornosti a také poděkování. Takže se o to alespoň touto formou pokusím. Našim hostem je dnes pan Vlastimil Macháč z Brumova-Bylnice – dobrovolný hasič, včelař a dárce krve.

Vlastimil Macháč, místostarosta SDH Brumov (foto - Naše Valašsko info)

 

1) Ahoj Vlastiku, jak je u nás zvykem, požádám tě nejdříve, abys nám řekl několik slov o sobě.
„Bydlím v Brumově-Bylnici, jsem ženatý, máme 2 syny. Pracuji jako technolog v TES Vsetín.“

2) Jsi dobrovolným dárcem krve, což je chvályhodná věc. Co tě k tomuto kroku vedlo?
„Poprvé jsem krev daroval, když jsem byl na vojenské základní službě v Karlových Varech. Co mě k tomu vedlo? V podstatě zvědavost, která spočívala v tom, jakou krevní skupinu mám. Mohu prozradit, že je to skupina 0Rh+. Taky jsem v tom viděl takovou morální povinnost, že bych mohl někomu pomoci, kdo to potřebuje.“

3) Mezi některými lidmi stále panují určité předsudky v této věci. Nebojíš se třeba nákazy?
„Nějaká nákaza, to jsem nikdy vlastně neřešil, Snad by to bylo dříve možné, před léty, kdy se ještě používaly jehly a stříkačky na více použití, tzn. že se sterilovaly vyvařováním. V dnešní době jsou k tomu určeny jednorázové odběrové soupravy. Tak žádné obavy nejsou.“

4) Jak snášíš samotný odběr? A máš před odběrem nějaká omezení?
„Odběr jako takový mě nikdy nedělal problémy, dost důležité, pro hladký odběr - pít hodně tekutin. Spíš bych řekl, že po odběru jsem si připadal tak nějak uvolněně. A co se týká omezení, všechno má svá pravidla. Jinak tomu není ani před odběrem krve. Něco jako dieta, nejpozději 12 hodin před odběrem nejíst tučná jídla, nepít alkohol atd. Nesmí se užívat žádné léky, nesmí být v minulosti přisáté klíště, nesmí mít opar. Je to vlastně prohlášení, které každý dárce stvrzuje svým podpisem. Jedenkrát jsem si neuvědomil, že ráno jdu darovat krev a večer při televizi jsem snědl arašídy, no a druhý den jsem měl neplatný odběr, protože se mně objevily tuky v krvi.“

5) Někdo říkal, že se tam chodí i kvůli pěkným a příjemným sestřičkám. Že pohled na ně dárce tak rozpumpuje, že ta krev teče jak divá. Funguje to tak u tebe?
„Je pravda, že na transfúzní stanici ve Zlíně, kam jezdím darovat krev, jsou samé pěkné a příjemné ženy. No a že by to mělo vliv na to jak rychle mně poteče krev, to jsem nezpozoroval.“

6) Samotný odběr je vážná věc. Ale je tam čas i pro srandu?
„Když jsme jezdívali na odběr s kamarády, vždy se našel nějaký důvod k zasmání. Teď už tomu tak není, ve většině případů jsem na odběr jezdíval sám. To taky podle toho, kdy si mě na odběr pozvali.“

7) Jsi držitelem Zlaté medaile profesora MUDr. Janského. Další metou v ocenění dárců je Zlatý kříž ČČK 3. stupně a to za 80 odběrů. Zvládneš to?
„Dnes už vím, že tato meta je pro mě nedosažitelná. V současné době mám 55 odběrů. S přibývajícím věkem nastaly určité zdravotní komplikace, které mně nedovolují, v darování krve pokračovat. Jednoduše řečeno, krev může darovat jen člověk opravdu zdravý.“

8) Svým dárcovstvím jsi už určitě pomohl řadě lidí a podílel se třeba i na záchraně několika životů. Jaký je to pocit a co bys chtěl vzkázat těm, kteří o dárcovství uvažují, ale z nějakého důvodu se k tomu ještě neodhodlali?
„Když si to člověk chce nějak uvědomit, pocity jsou to příjemné, že jsem dokázal někomu v nouzi pomoct. Těm, kteří se ještě neodhodlali bych chtěl vzkázat, nebojte se, je to jen takové malé píchnutí a svým způsobem máte takovou nějakou záruku, že jste zdraví. Jsem moc rád, že v mých krocích pokračuje syn.“

9) Staráš se o rodinu. Ale vím, že si ještě najdeš čas i pro další náročné, ale smysluplné aktivity či koníčky.
„Mezi mé koníčky patří od žákovského věku hasičina, a také včelaření, které jsem zdědil po svém otci. V neposlední řadě, stále něco kutím nebo opravuji v garáži.“

10) Hasičina a včelaření. To jsou pro mě dvě naprosto rozdílné činnosti. Hasiči, to je adrenalin, riziko a pomoc lidem – viz známé rčení: „Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci“. Co tě mezi hasiče přivedlo a jaká je tam tvoje funkce?
„K hasičům jsem se přihlásil jako starší žák, právoplatným členem SDH Brumov jsem se stal v roce 1979 a působil jako člen zásahového družstva a taky člen soutěžního družstva. V současné době zastávám funkci místostarosty SDH Brumov.“

Vlastimil (úplně vlevo) jako člen soutěžního družstva SDH Brumov (foto- archiv V.M)


11) Zažils při zásahu nějakou dramatickou situaci? A o nějaké zajímavosti či humorné příhody jistě není také nouze.

„V podstatě, při každém zvuku sirény, člověku přeběhne mráz po zádech a přemýšlí do čeho asi jde. Dramatických situací bylo dost, ať už to bylo při požáru, technickém zásahu nebo lokálních povodních. Nic si nenalhávejme, skoro vždy jde o život. Při jenom požáru se stalo, že na mě spadl ohořelý krov, naštěstí to bylo bez úrazu, ale do smíchu mně moc nebylo. Veselejší chvíle jsme prožívali s ostatními členy soutěžního družstva. Byla to velice dobrá parta. Ogaři Miloš a Jura Klučarovi, Pavel Hořák, Jenda Jelínek, Franta Hořák, Jenda Strnka, Vašek Vilímek, Bohuš Miklas, Jarek Kozubík, Jožka Šenkeřík. Bohužel, někteří z nich už nejsou mezi námi. Myslím, že jednu dobu jsme byli nejen u nás v Česku, ale také na Slovensku postrachem soutěží, dařilo se nám a hodně jsme vyhrávali.“

12) Po takovém zásahu bývá žízeň a na tu je nejlepší pivo. Které ti nejvíc chutná a kolik zvládneš?
„Mám rád piva, která jsou „hořčí“ např. Radegast. Od žízně stačí jedno, a co se týká těch ostatních, záleží na okolnostech. S kým, kde a při jaké příležitosti tento zlatistý mok požíváme.“

13) A teď ještě k tomu včelaření. Kolik máš včelstev?
„V současné době včelařím se sedmi včelstvy.“

14) Nevyznám se v tom, ale vidím to jako hodně práce, spojení života s přírodou, sem tam nějaké to žihadlo. A když se zadaří, tak sladká odměna. Povíš nám něco bližšího o smyslu včelaření?
„Ke včelaření mě přivedl můj otec. Když vážně onemocněl, určil mě, že já budu ten, kdo bude pokračovat v jeho šlépějích. Přiznám se, že mně to nebylo ze začátku po vůli. Měl jsem však velkou výhodu, že dokud otec žil, předával mně cenné rady, které jsem postupně vstřebával a dodnes z nich těžím. Dnes je včelaření mým velkým koníčkem. Na včelíně trávím, pokud je to možné, co nejvíce času. Je to výborný relax. To, že je včela důležitým článkem života, nemusím rozebírat, pokud nebude včel, nebude života. Když se tomu člověk patřičně věnuje, má radost ze silného včelstva, přijde i ta sladká odměna ve formě medu. Není to jenom med, jsou to i další produkty jako propolis a včelí vosk.“

15) Jaký je předpoklad pro to, být dobrým včelařem a co včelařům nejvíce znepříjemňuje jejich práci?
„ Vztah ke včelám, uznání k nim, láska a celková spojitost s přírodou. Co nám znepříjemňuje práci? Jsou to choroby včelstev, např. mor včelího plodu.“

16) Pro řadu lidí je postrachem včelí žihadlo. Kolik jsi schytal nejvíc najednou? Máš radu co rychle udělat aby to moc nebolelo a neoteklo? Je pravda, že je to pro lidí i zdravé?
„Píchnutí včelky pro nás včelaře není nic zvláštního, někdy dostanu jedno, někdy více. Kolik jsem dostal najednou? Pomáhal jsem kamarádovi při přemístění včelstva ze starých úlů do nových. Bylo to v době nevhodné pro práci se včelami. Bylo to však nezbytně nutné. Po ukončení mě kamarád napočítal na jedné ruce asi 27 žihadel, podotýkám, že jsem měl žihadla všude. Odhadem jsem najednou dostal tak 50 až 60 žihadel. Co rychle udělat po píchnutí? Je nutné rychle žihadlo vytáhnou, pokud možno potřít octem nebo cibulí a případně chladit. Je to zdravé, po vlastních zkušenostech, kdy jsem si schválně nechal opíchat např. rameno, koleno, můžu jenom potvrdit, že mně to pomohlo.“

17) Který med považuješ za nejlepší a jak vůbec poznám dobrý med?
„Já osobně mám nejraději med jarní květový. Proč? Je voňavý, barvy zlatisté a hlavně chutný. Ostatně všechny medy od včelaře jsou dobré.“

18) Jak to všechno zvládáš? Co na to rodina?
„Zatím to zvládám, ale jak už jsem se na začátku zmínil, přibývají roky a postupně síly ubývají. A rodina? Rodina mě bere takového jaký jsem. Někdy sice vyslechnu, že pořád nemám na nic čas, že pořád někam spěchám atd.“

19) Co bys chtěl na závěr vzkázat čtenářům Našeho Valašska a vlastně všem lidem, kteří žijí v našem krásném kraji?
„Všem lidem, nejen žijícím v našem kraji, bych chtěl popřát pevného zdraví. Myslím, že od toho se odvíjí vše ostatní.“

 

Plně se ztotožňuji a přidávám se k přání, které vyslovil pan Macháč v poslední odpovědi. Současně mu děkuji za čas, který mně věnoval a za ochotu. Přeju mu, aby mu vydrželo zdraví i elán a mohl tak i další dlouhé roky věnovat plnohodnotně svůj čas jak své rodině tak také svým krásným a potřebným koníčkům. A ještě doplním. Když jsem viděl jak si krásně posékl trávu pod trnkama na své zahrádce, tož mu přeju, aby to nebylo zbytečné a aby výtěžek z té letošní dobré úrody naplnil všecky jeho prázdné demižony.

 

Slávek Floreš SD, Naše Valašsko info

 

 

 

yuki

Půjčovna dodávek Zlín

Nabízíme k pronájmu dodávky nejrůznějších velikostí a nosností.