Reklama

24. 11. 2020

Dnes má svátek: Emílie
pátek, 20 listopad 2020 10:45

Do hasičského nebe odešel pan František Šimonů. Uctěte jeho památku s námi.

,,Do hasičského nebe odešel pan František Šimonů. Vzpomeňte s námi na tohoto profesionálního hasiče, který více než 30 let sloužil na stanici ve Valašských Kloboukách. Svůj život zasvětil "hasičině", která ho provázela od dětství. Po celou svou profesní dráhu byl věrný jedné jediné stanici a měl tu čest být i u jejího zrodu," informovala por. Mgr. Lucie Javoříková, tisková mluvčí HZS Zlínského kraje



O životní dráze Františka Šimonů si můžete přečíst zde:


Třicet let ve výjezdu hasičů? Prý žádný problém... věrnost a oddanost některých hasičů nezná hranic.

Třiapadesátiletý nprap. František Šimonů se dnes 1.2.2006 stal žijící legendou mezi výjezdovými hasiči Zlínska. Je to přesně třicet let od jeho nástupu do řad profesionálních hasičů. Uznání za jeho práci je cenné nejen počtem odsloužených let v nejnáročnější oblasti hasičů, ale i tím, že celou svou práci věnoval jedné stanici ve Valašských Kloboukách. Na Zlínsku je jediným hasičem, který slouží ve výjezdu tak dlouho.

Jeho životní příběh je velmi pestrý a on sám nešetří správným chlapským humorem. Dnes mi na stanici ve Valašských Kloboukách (a kde taky jinde) věnoval svůj čas a své vzpomínky.

Jeho děda byl zakladatelem sboru dobrovolných hasičů v obci Vrbětice, kde od roku 1912 působil jako velitel a trubač. Sám František Šimonů nastoupil jako sedmiletý do družstva mladších žáků SDH Vrbětice a s proudnicí a džberovkou pobíhal po okrskových soutěžích hasičů.

Pan František Šimonů více než 30 let sloužil ve Val. Kloboukách (foto: HZS)

 

V roce 1976 nastoupil do tehdejšího Okresního veřejného požárního útvaru Gottwaldov, detašovaného pracoviště Valašské Klobouky. Jak zněl celý název. Mladý třiadvacetiletý hasič však nezačal hned s výjezdy, protože stanice byla tou dobou ve výstavbě a ještě nebyla zařazena do výjezdových plánů. Jako vyučený strojní zámečník byl zručný a při stavbě stanice se mu to hodilo. Do půl roku bylo postaveno a přijelo první výjezdové vozidlo CAS T 138. K cisterně ještě přibyl automobilový žebř ZIL AZ 30, a tím byl vozový park uzavřen. Pozdější valník na bulharském podvozku sloužil na stanici jen krátce.

František Šimonů svůj život zasvětil "hasičině" (foto: HZS)


Jako mladý a úspěšný hasič se po roce nástupu propracoval na pozici velitele družstva, kde vlastně slouží dodnes. V roce 1985 nastoupila na stanici mladá dvacetiletá spojařka Martina, která záhy podlehla kouzlu jediného svobodného hasiče. No a jak už jí profese "velela", tak po půl roce už nešlo jen o spojování hovorů, ale i společných životů. Dnes mají ve spokojeném manželství tři dcery - Gábinku, Vendulku a Julinku. Martina odešla ze sboru po šestnácti letech služby a dnes je v domácnosti.

Ještě před svatbou si ale František pěkně "zařádil", a to když ve velké a předimenzované stavbě stanice se našlo místo na provoz tehdejší státní autoškoly. Obrovský pohyb mladých začínajících řidiček byl neuvěřitelným "oživením" chodu celé stanice hasičů a častokrát bylo hodně veselo.... směje se František při vzpomínkách a vyprávění.

František byl už odmala velký sportovec, a to je pravděpodobně i klíč k tak dlouhé službě ve výjezdech hasičů. Sport mu dlouhodobě pomáhá udržovat potřebnou fyzičku pro náročnou práci. Od mládí hrál fotbal, chytal za TSK Vlachovice, hrál stolní tenis v okresní lize a věnoval se požárnímu sportu. Je organizátorem tradičního nohejbalového turnaje ve Valašských Kloboukách.

O výjezdech a událostech by mohl vyprávět hodiny... kilometry natažených a smotaných hadic, stovky požárů, zachráněné lidské životy..., ale stejně tak nikdy nezapomene na velké lesní požáry na Královci a na povodně v roce 1997. Tehdy pomáhal v postižených Otrokovicích a jeho fotka na lodi při záchraně seniorů obletěla republiku. Vzpomíná také na velké úmyslné požáry stohů před revolucí a těžké nehody. Jak ale sám říká, ty opravdu těžké nehody a tragické události jsou znamením jen posledních asi deseti let.

S plným úsměvem na tváři mi taky pověděl o dvacet let starém velkém požáru hotelu Jeleňovská, kde tehdejší velitel zásahu porušil snad všechny existující předpisy. Dnes to již považuje za promlčené, a proto o tom může mluvit. Hotel začal hořet v době před jeho otevřením, kdy byl ještě částečně ve výstavbě. Při příjezdu byli hasiči vystaveni rozsáhlému zásahu. Obrovské plameny zachvátily horní patra hotelu, a proto se velitel rozhodl pro "neuvěřitelný" zásah ze vzduchu. S jedním proudem se nechal vyzvednout na betonovém panelu stavebním jeřábem nad hotel a začal hasit... jen při té představě "mrazí" a o nějaké bezpečnosti nemůže být ani řeč...

Dnešní doba ho přinutila umět ovládat nejen moderní hasicí zařízení a techniku, ale i počítače a internet. Mladší hasiči na stanici mu nedají vydechnout a ani on, jako starý matador, nežádá žádné úlevy.

1.2.2006
kpt. Bc. Ivo Mitáček
tiskový mluvčí HZS Zlínského kraje

 

(tz)