Reklama

25. 06. 2022

Dnes má svátek: Ivan
pondělí, 11 duben 2022 21:00

Silvie Zvonková měla po maratonu telefon zahlcený gratulacemi

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km. Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který měl údajně po bitvě u Marathónu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „ „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

 
3.4.2022 se konal ČSOB Bratislava marathon. Silvie Zvonková se rozhodla tento závod zdolat. Byl to její druhý maraton v životě. První běžela v Praze v roce 2019 a dokončila ho s časem 3:21:56. Pikantní na tom bylo, že Silvie pak zjistila, že ho běžela těhotná. Jak to vše v Bratislavě proběhlo, to už se zeptáme přímo Silvie.

 

1. Silvie kdy ses začala na maraton v Bratislavě připravovat?
Na maraton jsem se začala připravovat od ledna. Nabíhala jsem kilometry venku za každé teploty a počasí. Od ledna do začátku maratonu to bylo 700km. A protože běh není jen o běhání, bylo potřeba zařadit jógu a posilování. Takže když večer děcka usnou, já na sobě pracuju… Dále jsem ještě budovala fyzičku na našich lekcích ve fitku. Postupně jsem navyšovala počet km, tempo, běhala jsem intervaly, do kopců, z kopců, asfalt, terén. Forma se dolaďovala na závodech ve Zlíně, kde jsem zjišťovala, že bych mohla cílit na dobrý maratonský čas. Jedním z ukazatelů byl půlmaraton na Příluku v čase 1:24:36.

 

2 - Jak se stravuje maratonská běžkyně?
S tréninkem se pak doplňuje strava. Přiznám se, že má opravdu jediná slabost (hahaha) je sladké. Snažím se ho omezit, ale je to těžké. Nejsem zastánce žádného výživového směru, samozřejmě mám povědomí, jak by měla strava sportovce vypadat, tak se snažím jíst zdravě, střídmě. Každý den vařím, tak jsem schopna si alespoň částečně kvalitu jídla pohlídat. Nicméně sním všechno. Před maratonem se doporučuje vydatná strava, tak jsem se opravdu rozjedla, abych nabrala potřebnou sílu.

 

3 - Závod se přibližoval...
Týden před maratonem jsem odpočívala, konečně jsem pustila do světa, že mě čeká v Bratislavě závod. Nerada dělám veřejné plány, ráda trénuju v klidu.  Hodně jsem jedla, sem tam jsem si klusla. Začala mě trochu trápit bolest nohy, ale říkala jsem si, že se tělo podvědomě bráni tomu, co přijde.

 

4 - A je tady den D.
Do Bratislavy jsem jela v neděli ráno s Milanem, po cestě se objevovaly zasněžené kopečky, bylo opravdu chladno. Jak jsem čekala, při Dunaji navíc pořádně fučelo. Zima byla protivná jen do startu, pak už jsem ji brala jako plus. Od startu jsem si hlídala tempo, tepovku. Běželo se na 2 okruhy a běželi s námi i půlmaratonci. Brzy se vytvořila skupinka, ve které jsem se dokázala schovat před větrem. Takto jsme celý 21,1 km okruh zaběhli v průměru asi 4:10 - 4:15 na km. A pak to přišlo - druhé kolo, pole závodníků se protrhalo, ubyli půlmaratonci. Už jsem se neměla za koho schovat, téměř celé další kolo jsem běžela sama a bojovala se silným větrem. Hodně mě zklamaly občerstvovačky, na kterých byla jen voda, nějaké jídlo a gely. Jenže já potřebovala cukry a s gely se musí opatrně, navíc když na ně není člověk zvyklý. Naštěstí byl při ruce Milan s našim ionťákem a ke konci jsem na některých občertvovačkách objevila pepsi colu.

Silvie Zvonková s číslem 444

 

Klasická krize přisla na 37. km, musela jsem si zastavit a předýchat píchání v boku. Naštěstí jsem se ještě rozběhla. Napadlo mě vzdát, ale to se prostě nedělá. Navíc cíl byl už jen kousek a když jsem si uvědomila, kolik lidí mi drží pěsti, tak jsem bojovala dál. Celou dobu se někde u trati objevoval Milan a hecoval mě. Nakonec jsem se ještě zmáčkla a v cíli na mě svítil čas 3:01:50. Při závodě jsem si řikala, že maraton už nikdy nepoběžím, je to náročné fyzicky a mentálně, nohy a hlava jedou na 100%. Ale v cíli jsem už jasně viděla, že pod 3 hodiny to prostě chci stáhnout.

V Bratislavě bylo opravdu chladno (foto: Milan Zvonek)

 

5 - No tak to je supr čas. Kdo tě nejvíce podporoval?
Suma sumárum: 42,2 km, průměrné tempo podle hodinek 4:16. 7. žena v cíli, 2. Češka. 46. celkově asi z 502 lidí. Při závodě jsem mohla vypít tak litr tekutin a snědla 2 gely.

Telefon jsem pak měla zahlcený gratulacemi, to bylo hrozně milé, když jsem četla všechnu tu podporu a uznání. Ale největší dík patří Milanovi, ten mi vytváří zázemí, tréninkový plán a kolikrát mě vykopl ven, když se mi zrovna ne moc chtělo. A pak mojí mamince za hlídání dětí, přece jen jsou to děti svých rodičů a nesedí celý den za stolem. Jo a takova srandička - jak jsem běžela v té skupince, tak jeden běžec na mě “a manžel jaktože neběži?”
Takže jsme i pokecali



Silvie, moc ti gratuluju a přeju ať ten čas dostaneš pod 3 hodiny. Jsi fakt dobrá!
Stanislav Floreš, Naše Valašsko info

 




Valašské cukrářství
... pečené s láskou na Závrší

 

 

 

 reklama