Reklama

27. 01. 2023

Dnes má svátek: Ingrid
neděle, 22 leden 2023 16:35

Ondřej Vaculík - Výsledky voleb (1.kolo) na Valašsku: Pavel zaostal za Babišem, Fischer překonal Nerudovou

Víkendová volební horečka už trochu opadla, za týden ovšem znovu poroste. Třetí přímá volba hlavy státu v historii České republiky má za sebou první ze dvou klání. Po prologu volebních bojů se s bitevním polem rozloučilo sedm kandidátů. V osudí tak zůstávají dva – Petr Pavel a Andrej Babiš.

Před druhým kolem hlasování si lze čas zkrátit bilancováním a analyzováním kola prvního. Podobně jako v týden starém textu se i nyní zaměříme na 20 obcí patřících do správního obvodu ORP Valašské Klobouky. Vzhledem k tomu, že následující řádky se často odkazují na zmíněný starší článek, je dobré se s analýzou představující výsledky prezidentských voleb v letech 2013 a 2018 rovněž seznámit. Stačí se na ni prokliknout zde.

Výsledky ve sledovaném regionu se z velké části podobají hodnotám, které vzešly z celorepublikového sčítání. Přesto lze najít jisté odlišnosti. Tabulka níže ukazuje, že vítězem voleb se ve správním obvodu ORP Valašské Klobouky stal Andrej Babiš, zatímco na celostátní úrovni překonal emeritního premiéra Petr Pavel. Někdejší předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) si na Valašskoklobucku tak dobře nevedl a za Babišem zaostal o více než 1 200 hlasů a téměř 10 procentních bodů. Podobný je rozdíl mezi Pavlem a třetím v pořadí, Pavlem Fischerem. Ten tak v ORP Valašské Klobouky dosáhl procentuálně mnohem lepšího výsledku než v rámci celé České republiky.

 

 

Kromě Pavla a Fischera se výsledky kandidátů uvedené v tabulce č. 1 nijak zásadně neliší od celorepublikových počtů. Danuše Nerudová ve sledovaném správním obvodu dosáhla na zhruba 14 % hlasů, Jaroslav Bašta zase zůstal pod 5 %. Podobně jako Nerudová nemohl být se svým výsledkem spokojen ani Marek Hilšer, to Karel Diviš s Tomášem Zimou i na Valašskoklobucku potvrdili, že ve volbách byli jasnými outsidery.

 

Jak uvedené výsledky vypadají v mapách?
Volební podpora jednotlivých kandidátů samozřejmě nebyla v prostoru rozložena rovnoměrně. Takový Andrej Babiš sice zvítězil v drtivé většině obcí, nicméně v Křekově, Poteči a Valašských Příkazech jej předčil Petr Pavel, přičemž v prvních dvou jmenovaných obcích byl úspěšnější také Pavel Fischer. Ve zbylých 17 municipalitách již Babiš triumfoval: někde získal téměř polovinu všech hlasů, jinde mu k vítězství stačilo 30 %.

Tři výše jmenované obce (Křekov, Poteč a Valašské Příkazy) jsou také jedinými, v nichž Babiš na sledovaném území nezískal přes 30 % hlasů. Lépe si vedl v Haluzicích, Rokytnici, Jestřabí, Návojné a Nedašově Lhotě, kde překonal hranici 40 %. Zajímavé je, že v Haluzicích byl v předešlých prezidentských volbách (v roce 2013 i 2018) úspěšný také úřadující prezident Miloš Zeman, jemuž se naopak pravidelně nedařilo v Poteči a Valašských Příkazech. Hned v sedmi obcích včetně nejlidnatějšího města Brumov-Bylnice se Babišova podpora pohybovala mezi 35 a 38 % hlasů.

 

Mapa volební podpory Andreje Babiše v 1. kole prezidentských voleb roku 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS).

 

Petr Pavel částečně uspěl tam, kde se nedařilo Babišovi (Valašské Příkazy, které jsou společně s Křekovem jedinou obcí, v níž Pavel porazil všechny kandidáty), částečně naopak zaostal tam, kde se jeho vyzyvatel ve druhém kole volby mohl opřít o solidní podporu (Návojná). Úspěšnější byl generál ve výslužbě spíše na severu a severovýchodě sledovaného území v okolí Valašských Klobouk, čímž se jeho mapa volební podpory podobá rozložení podpory Karla Schwarzenberga ve volbách v roce 2018 i rozložení podpory Jiřího Drahoše před pěti lety.

 

Mapa volební podpory Petra Pavla v 1. kole prezidentských voleb roku 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS).

 

Pavel Fischer je jedním ze dvou kandidátů, kteří štěstí v prezidentské volbě zkusili znovu po pěti letech. Stejně jako Marek Hilšer ovšem opět neuspěl. V rámci ORP Valašské Klobouky se senátorovi stejně jako v roce 2018 dařilo na východě území. V Poteči zvítězil, nad 20 % hlasů dostal také ve Valašských Příkazech, Nedašově Lhotě, Nedašově a Křekově. Slabší byla Fischerova podpora opět v Haluzicích. I tak se potvrdilo, že kandidát, jenž se hlásí ke katolické církvi, se na východě republiky může spolehnout na solidní zisk, tedy alespoň ve srovnání s celorepublikovými počty.

 

Mapa volební podpory Pavla Fischera v 1. kole prezidentských voleb roku 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS).

 

Avšak i v rámci Valašskoklobucka lze pozorovat pokles Fischerovy podpory oproti volbám před pěti lety. Platí to pro většinu obcí, výjimku představují pouze Valašské Příkazy, Křekov, Haluzice, Jestřabí a Rokytnice, kde senátor svůj zisk ve srovnání s rokem 2018 vylepšil (jedná se o obce, které jsou v obrázku č. 4. vyznačeny tmavě zelenou barvou, v nichž Fischer v roce 2023 získal více než 100 % svých hlasů z roku 2018 – viz legenda v obrázku). V Haluzicích svůj zisk dokonce zdvojnásobil – zatímco v roce 2018 zde obdržel 3 hlasy, o pět let později hlasovalo pro Fischera 6 voličů. Oproti volbám před pěti lety pak neúspěšný uchazeč o zvolení výrazněji ztratil hlasy zejména na severu správního obvodu (obce vyznačené v obrázku č. 4 tmavě červenou barvou), kde přišel téměř o polovinu (50 %) hlasů.

Srovnání volební podpory Pavla Fischera v 1. kole prezidentských voleb mezi lety 2018 a 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS).

 

Až za Fischerem skončila v ORP Valašské Klobouky jedna z předpokládaných favoritek Danuše Nerudová. Její podpora se na vyznačeném území ve většině obcí pohybovala mezi 10 a 15 % hlasů. Nad 15 % se vyšplhala pouze v Loučce, Vysokém Poli a Drnovicích na severu a v Rokytnici a Štítné nad Vláří-Popově na jihu regionu. V Haluzicích pak pro bývalou rektorku Mendelovy univerzity v Brně nehlasoval jediný volič.

 

 Mapa volební podpory Danuše Nerudové v 1. kole prezidentských voleb roku 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS).

 

Jaroslav Bašta získal výraznější podíl hlasů zejména v menších obcích Haluzicích a Křekově (přes 19 %), hranici 10 % hlasů pak překonal ještě v Újezdě. Celorepublikový procentuální zisk (necelých 4,5 %) pak kandidát SPD překonal například v Drnovicích, Tichově, Poteči a Študlově. Naopak ve Valašských Příkazech, Návojné a Jestřabí hlasovaly pro Baštu pouze jednotky voličů, nicméně na rozdíl od Nerudové se v každé obci našel alespoň jeden volič pro nejstaršího z uchazečů o mandát.


Mapa volební podpory Jaroslava Bašty v 1. kole prezidentských voleb roku 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS). 

 

U podpory zbývajících kandidátů se již projevuje velké zkreslení, které způsobuje rozdílný počet voličů v jednotlivých obcích. Navíc pro Marka Hilšera, Karla Diviše i Tomáše Zimu zpravidla hlasovaly pouze jednotky oprávněných voličů (Diviš se Zimou pak v některých obcích neoslovili žádného voliče), což zkreslení ještě posiluje. Takový Hilšer například dosáhl procentuálně nejvyššího zisku (přes 5 %) v Haluzicích, nejmenšího pak v Návojné (necelé 2 %). V absolutních číslech však v Haluzicích hlasovali pro Hilšera 3 voliči, kdežto v Návojné zvolilo stejnou preferenci 7 občanů.

Namísto představení zavádějících map volební podpory nejslabších kandidátů tak stojí za pozornost změna volební podpory Hilšera ve srovnání s předcházejícími volbami v roce 2018. Z obrázku č. 7 lze vypozorovat, že tento kandidát v žádné ze sledovaných obcí nepřekonal svůj pět let starý volební zisk (tj. nepřekonal 100 %, viz legenda u obrázku). Alespoň částečně eliminoval Hilšer ztráty například Drnovicích, kde místo 6 hlasů z roku 2018 tentokrát získal 5 hlasů. Naopak výrazně se podpora druhého z kandidujících senátorů propadla v Brumově-Bylnici. Zatímco před pěti lety zde Hilšer našel přes 200 voličů, v roce 2023 pro něj hlasovalo pouze 60 občanů největšího města sledovaného území.

 

 Srovnání volební podpory Marka Hilšera v 1. kole prezidentských voleb mezi lety 2018 a 2023 v ORP Valašské Klobouky. Data: volby.cz (zpracováno v programu QGIS).

 

Vyskytují se na sledovaném území vzorce volební podpory?
Přestože se paleta uchazečů o prezidentské křeslo od roku 2013 proměnila, můžeme díky představeným mapám (v tomto i předcházejícím článku) nalézt jisté vzorce, které kandidáty v průběhu let spojují. Andrej Babiš například částečně navázal na volební podporu Miloše Zemana, především vysokým volebním ziskem v Haluzicích a nižším počtem získaných hlasů v Poteči či Valašských Příkazech. Ještě výrazněji se kandidátům z předchozích let podobá Petr Pavel, u něhož rozložení volební podpory do značné míry kopíruje podporu Karla Schwarzenberga i Jiřího Drahoše. Pavel Fischer zase stejně jako v roce 2018 oslovil voliče především na východě území, což se v roce 2013 podařilo také Zuzaně Roithové.

Tyto výstupy naznačují různé naladění obyvatel jednotlivých obcí, které se může odvíjet od mnoha faktorů – např. dostupnosti základních služeb, dopravní obslužnosti, vzdálenosti od větších měst, míry nezaměstnanosti a vzdělanosti, podílu věřících apod. Pozorování dřívějších prezidentských (ale i jiných) voleb přitom ukázalo, že uvedené faktory mají na volební výsledky vliv. Například na hůře dostupných a méně rozvinutých územích se vyskytoval vyšší podíl voličů, kteří inklinovali k volbě Miloše Zemana, nyní je naopak oslovil především Andrej Babiš (při soutěži politických stran pak tento podíl voličů hlasuje spíš pro levicová uskupení či strany z okraje politického spektra). Naopak občané z rozvinutějších obcí hlasovali ve větší míře pro soupeře Zemana i Babiše (z politických stran si pak vybírají spíš z pravicových či středových uskupení). Do jaké míry platí toto rozdělení i v rámci správního obvodu ORP Valašské Klobouky je otázkou pro sociologická šetření.

 

 Ondřej Vaculík

 




 

 

 

 

 reklama