Vytisknout tuto stránku
sobota, 08 srpen 2015 10:50

TRIP CROATIA 2015 SDH Nevšová- Z deníku bláznivého nevšovjana, den 8. – nabíráme sílu

Pomalu sa nám přiblížil pátek a to znamená, že zítra už nás chcačky, nechcačky mosíme zvednůt naše řitě z lehátek, shodit brýle z očí a hlavně narychlo odeslat dom neaků tu čumkartu.


Dnešní deň teda znamenal pro nás všecky zregenerování organismu a také příprava na odlet. Pohledat kde sů naše svršky, kde zostala rozpitá flaša a případně, že už byla dopitá tož ju odklidit.


No vezneme to pěkně popořádku, jak to všecko bylo. Dneska prvně, když ten oskar vylézl nad chalupy, tak sa u nás nic nedělo. Všecko spalo jak kdyby před chvílu odbila půlnoc. Jak kdyby jsme tušili, že je konec před nama a tož sa rychlo pořádně dospat. Doma jistě po nás budu chtět hneď štípat dřevo a těžko by sa jim vysvětlovalo, že nemožem, že sme z dovolné unavení. Asi né :-D. A tož když sa ručička na našich digitálních hodinách brala k desáte, tak si jedna naša partia řekla, že vyrazí tentokrát do vzdálenější destinace. Tů je Omiš. Omiš je totiž význačná tím, že je tam písečná pláž, což všecky nadchlo a hneď že jedeme. Zavřít kufry, hodit na sebe cabračky a jedem. 35km cesty podél moře bylo opravdu něco na nás. Byli sme jak zájezd z Japonska u Orloja. Když sme teda slavnostně dorazili na pláž, tož sme všeci ztichli úžasem, taká luxusní pláž a skoro prázdná. Poohlédl jsem sa, jestli třeba nekde není ropná skvrna a když sme nic hore břuchem krom našeho Kulina neviděl, tak sme sa už plácali u vody. Ten Kulinm abych to dopověděl, sa snažil celů dobu skákat salta, ale moc mu to nešlo. Snáď aj proto, že mu břuch furt lézl přes plavky :D. Na hňupiny nás užije, kór když snáď půl kilometra od pláže ste měli vodu asi u kotníků. V také kaluži sa krásně daly lovit aj mušle a jiné potvory. Týto potvory z moře vytažené mně také dali zabrat. Ček to vytahá z mořa ven a ono zrovna, když si usnete na slunku, začne pochodovat k Vám a pak zas jinde. Infarkt mojého ,, miokardanu ,, byl na spadnutí.

No to sem, ale netušil, že nebudu jediný s tím infarktem. Jak sem na začátku žváchal, že jela jedna partia, tož právě ta druhá sa za nama vydala asi hodinu po nás. Co sa u nich dělo cestů tam, to docela dobře nevím, ale co sa dělo cestů zpět, to vím naprosto přesně a to sem tam s nima také nebyl. Oni vlastně ani nedojeli. Při cestě tam sa trošku zamotali v rajských uličkách Omiše, za to možu aj já. Když sem je zamotal a pak sa na ně vykváknul, čekal jsem, že sa vymotajů, ale vymotat sa za nama nedovedli. Hledali pláž a pláž nikde a tož nervy to neustály. Jedem dom, nevím koho napadlo, ale shodli sa a jeli. No nedojeli dál než za první zatáčku kde na ně čekala hodinová kolona, ze které nebylo už úniku. Chudáci sa pékli, smažili, proklínali mňa asi až do nebes zatím co já sem sa vesele cabral o pár set metrů dál aniž by tušili jak je to blízko. Když sa po jejich výletu a aj tom našem sjely auta doma vypukla anarchie názorů. Jeden, že to bylo tam a druhý že to mělo byt tam a třetí sa ticho smál. Každopádně taková ptákovina nás nemože rozdělit a tak jsme si vynahradili večer společně při útratách posledních chechtáků. Kdo mohl, neco nakůpil dom. Kdo nemohl, tak sa aspoň najedl.


Teď už nás čeká enom to baléní. Posbírat bordely, zetřít dlážku, zamávat té mořské havěti a vypadnůt zase dom. Tam je prej teplejc jak tu, tož nevím jestli sa vůbec těšíme. Asi ani né :-D.


Vyrážáme ráno v 10 hodin, že teda ať jsme rozumně doma a v nedělu si dáme soutěže. Abstinence už tady na nás dýchá ze všech stran. Závěry a hodnocení si nechám až na doma. Napíšu z pohodlí mojého domova ať to máme všecko pěkně v jedné kostce aj s cestů.

Děkuju teda všeckým co nás četli a vydržali s nama až do konca při zážitkoch z Dalmácie a závěr cesty v nedělu.


Pěkný zbytek večera vám všem. Redakce Dalmácia pro informační portál nasevalassko.info.
S SDH Nevšová a Vlachovice.

 

------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

DEN 6. a 7.

Přátelé, tož všeci vy co to nečtete, jste si jistě moseli všimnůt toho, že 24 hodin vám tu chybí článek, který by shrnul naše zážitky ze dna minulého a nastínil zároveň zážitky, které by nás měli čekat ve dni následujícím.


Proč sem vlastně vynechal deň šestý a skočil zrovna na deň sedmý? Mosím vás vyvézt z omylu. Vůbec sem nepřeskočil enom sem čekal, až sa stane něco zajímavého :-D. Ono čék když si tak píše každý deň tož po chvíli zjistí, že z ho... kula sa nedá dělat furt  a tož proto ta pauza. A teď vážně. Psal sem Vám tu o tom jak je tu krásně, jak je dobře v každé dědině a jak moře je teplučké, že by ček nevěřil tom, že je to voda. Víte, jak to chodí na kůpališti ;). Včéra večer sme sa vydali konečně na diskotéku a jaksi ten čas nevyšél aby ček něco napsal.


Discotéka byla velké lákadlo pro nás všecky a když sme přišli na místo činu zistil sem, že ne enom pro nás. Nekeří co ladili formu, už před příchodem, přišli a hneď sa začali družit se všeckým co sa ukázalo, ani pes nebyl vyjímků . Opravdu akca jak sa na takovů dovolenů patří. Nekeří sa snažili vysvětlovat chorvatskému barmanovi, že chců jégra s kolů. No jediné na čem sa dokázali domluvit je, že sa vlastně nedomluvíja :-D a tož si dali matonku :-D. Další si řekli, že by sa jim snáď mohlo od svojich drahých poloviček spat líp u moře a tož sa válali po lavičce u móřa. Ano západ slunka a východ jistě je romantická představa, ale akorát do chvíle než vás někdo scháňá. Ikdyž to byla dřina všeci sme sa našli a kolem druhé hodiny ranní sme šli společně dom. Pravda na nevšovjana, průměrně zdatného, je to brzo. Takový nevšovjan do jedné hodiny ladí formu a do druhé startuje, takže při startu už byl aj konec, ale možná nevadí. Doplnili jsme proto párty spánkem a čekal na nás dnešní deň, který zase stál za to.


Ze začátku to vypadalo, že všeci budeme sosat sosáčkama akorát tak sirupkový nektar z bandasek, ale to by jsme nesměli na pláž do báru. Po vzoru Karlosa z vlachovského kúpáku aj tady dělali veselí, které sa nekterým zalůbilo tak, že nevěděli kdy odéjiít. Nevyhnal je ani déšť, a že déšťa bylo málo svědčí aj to, že sa sem tam při cestě očmáchli v kaluži. Né že by někdo dělal ostudu, spíš bavili všecky co prchali z pláže. Ono udělat si řiťu z druhého je velice jednoduché, ale udělat si aj ze sebe čurinu, to už chce fištrón. Dařilo sa, bavili sa aj řidiči co nás viděli bruslit na přechodě.

Dnešní den byl opravdu náročný a možná aj trochu mimo naše mantinely. Je to také poslední den kdy řidiči si možů přihnůt, okoštovat místní speciality a od dalšího dňa začíná regenerace.


Regenerace obnášá nejen zotavování ledvinového ústrojí, ale aj třeba úklid a chystání na odjezd. Rozhodli jsme sa totiž, že pojedeme dom už v sobotu ráno. Plán byl původně, že by jsme jeli ještě v sobotu na noční sútěž do Částkova, opravdu už máme absťák, ale nakonec, že sa vyspíme. V nedělu nás čeká ZLPS v Bratřejově a pohárovka v Dulově. Nechceme teda jet nevyspaní. Sme přeca uvědomělí , chceme byt všeci připracení.


Takže Vás všecky srdečně pozdravujeme a těšíme sa na Vás. Ono přeca všude dobře doma nejlíp.
Zítra nás čeká výjezdovka do další dědiny na pláž, výšlap do místních hor a snáď eště aj neaký zážitek z pláže.

Mějte sa fanfárově, Vaši hasiči z Nevšové a hasičky z Vlachovic.

 

------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

DEN 5. TUČEPI

Když jsem včera vypisoval jak sa plantajů dny, tož jsem sám nevěřil, jak daleko su od pravdy. Dneska sem sa podíval na to, co vlastně tady vyťukávám a málem mňa šlak trefil.

Sám sem zapomněl na číslování dní a eště k tomu mám místo úterka středu. Do toho sa mě planců písmenka. Už sem si říkal, že mně je snáď nekdo schválně přeházal. Takže, sjednáme nápravu!


Z gruntu hneď jak vystrčilo slunko paprče a začalo nás olizovat, hlavně ty co už sů na uhel, jsme si řekli, že už všecko víme, všecko známe a všude jsme tu byli dvakrát. Nezbývá než změnit teritorium a najít si nové působiště. Kde by jsme tak strčili naše zvědavé zobáky? Aspoň do dědiny hned vedle, Tučepy. Ono až teď si uvědomuju čeho sme sa zase dopustili a kdo je tady blázen a kdo né. Šak sme jeli autem a hneď po ránu :-D. Vzpomenete jistě, jak sem včera psal o té naší hře zvané Aktivity s flašků před aj po. No snáď sa nic tak tragického nestalo a rodný list mám eště taky.


Takže vraťme sa rychlo zpět k naší cestě. Onehdá sem v kostele čul, že kroky páně sů nevyspitatelé, ale že naše také? Je tady velice zajímavé, že vlastně auta možů klidně vjet na kolonádu a jezdit si tam mezi liďama. My co na to z Luhačovic nejsme zvyklí, sme sa tam točili jak smrad v klobůku a když jsme z toho vypadli, tak stojíme před hasičsků zbrojniců. Kdo by to byl čekal, že Nevšovský hasič sa dostane aj v Chorvatsku na zbrojnicu k hasičom. Bohužel nebylo kde odstavit povoz, tož sme enom rychlo zhodnotili jaké majů vybavéní a že naše rozdrkotané Avie a CASky sů stejně hezčí. Zítra sa vrátíme a uděláme si tam fotku na památku. Enom co si promyslím jak jim to vlastně vysvětlit, co po nich chceme. Od zbrojnice už to byl enom kůsek na pláž kde sme chtěli. To by mňa tak zajímalo či aj slanů vodů hasíja :-O? Chvílu sme sí říkali, že ta dálka nám za to ani nestála. Ček sa brodil šutrama, trávů, ale když už jsme konečně viděli cíl naší cesty hned vedle té mladé cérky co sa slunila jen tak, tak naše srdca zaplesala, karimatky vypadly z ruk a my už ležali. Opravdu pokoupáníčko přímo libové. Ček by neřekl o kolik sa može změnit voda po pár kolimetroch.


Na Makrské sme byli zvyklí na lehce neprůhledů vodu a velké kamení, tady nás čekala krásně průzračná voda a téměř štěrková pláž. Parádička, klídek a balzám na nervy po tolika dňoch s tůto bandů. Toto vzpomínám enom kvůli té ponorce, o které sem žváchal včera, ale jinak tu ještě néni :-D. Tradičně sme nadělali fotéčky, cosi sa podařilo aj pod vodů. Náš Vojta vzal sebů pohotově GoPro, takže to nebyl žádný problém, akorát všeci čučali co to je za ptáky, že sa furt fotíme. Šak ono je to vidět aj na fejsbůku, myslím zaspamovaný od rána do večera. Tímto sa všem dotčeným uživatelom omlůváme. Pomalu sa nám bližila druhá hodina po poledni a místo zvonů místní kapličky byl čut akorát řev naších břůšek – jasné znamení na návrat a najest sa, pospat a připravit sa na další plán.


Jak sa nám pomalu slunko začalo schovávat začali sme ožívat a došlo na to, co sem sliboval včera. Skoky z útesu do móřa. My co už to máme za sebů jsme věděli do čeho jdeme a do čeho táhneme ty co v tom eště prsty neměli. Krásné panorama skalnatého útesu lemující pobřeží bylo asi to jediné o čem nebylo pochyb. No o výkonoch našich skokanů sa pochybovat dalo. Měli jsme tu jednoho blázna, ten ani nepřemýšlel a hépnul do vody dřív než sme zapli foťák. Druhý skokan byl nováček, náš Klešek. O tom, už tu byla řeč s ježkama. Dneska pro změnu předvédl taneční kreace jak před skokem, který byl delší než uherský rok, ale aj skok a dopad stál za to. Skákat na prcinu z také výšky není dobrý nápad a teď čekáme co z něho vynde. Ovšem náš skokan roku Krůpa, překvapil všecky. Už před 4 rokama sa snažil a nic z toho nebylo, letos sa překonal. Snáď ze strachu, že by jsme mu dělali druhu čárku na futra. No fláknul tam sebů. Osobně sem vynechal. Říkám, že každý adrenalinový zážitek vždycky jenom jednůc. No když si ti naši žabáci utřeli lokše co jim lézli z nosa, tak sme sa dali na cestu dom. Čekajů nás langoše, večerní kulturní program, který slibuje místní dechovku a asi aj neaké to noční cabrání.


A zítřek? Zítra výlet do hor, možná nejaké další procházkování po dědině a návštěva dalších pláží ať si možete udělat obrázek a vybrat si ;).


Teď sa ide večeřat.
Mějte sa všeci a dneska pozdravujeme speciálně generální ředitele: Staňu Floreša – generálního naševalašsko.info, Marka Tulpu – generálního TV Slapičín a nejvíc našeho starostu SDH Jožku Münstera.


------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

DEN 3. ADRENALIN

Ani sme sa nenadáli, sotva usnuli a zase vstáváme do dalšího dňa, že préj pondělí. Ono ček to jaksi na té dovolené nevnímá, co je vlastně za den a většinů tady splyne aj deň s noců.


No je tu to pondělí, nekteří co tu sice sů, moseli přes to všecko pracovat a tak si moseli přivstat, podělat co bylo třeba a hneď začat vymýšlat hňupiny na další den. Už na nedělu jsme si slibovali padák a let nad mořem okolo Makarské. V nedělu na to nedošlo, šak mluvili jsme o tom jak to bylo v baru na pláži. Nezbylo než to nechat na dnešek, šak nic sa neděje. To že slunko vyjde aj druhý deň je stejně tak jisté jak to, že pomalu není čím vypalovat červíky.


Takže úterý od samého rána jeden velký adrenalinový zážitek, i když ráno bylo všecko nejisté. Ač je Makarská proslulá stálým počasím, tak celů noc propršalo až do rána a my nevěděli co s nama bude. Představte si 16 lidí zavřítých na jedné kop, kór když jsme spolu furt – vražda, smrt a zabití by nás asi neminulo. Naštěstí nás, ale minula nelibá předpověď počasí a hned co rosnička po svojém žebříku šplhala k výškám stejně tak jak zpívá aj naša oblíbená Helenka Vondráčková.


Hurá, zebrat všecku kuráž a švihajme na padák. Že maximálně 3 osoby, dobře to by šlo. Zaplatíme a čekáme. Za chvílu ta příjemná snědá paní, co asi stává u stánku od jara do zimy přiběhne a začne z nás tahat kolik vážíme. Ček si prvně pomyslí, na co to chce vědět. Po chvíli mávání rukama, nohama, prej teda kvůli nosnosti. Představ te si, že ty naše největší týmové tuny – dva průdaře a rozdělovač postavíte na váhu :-D. Radši nedomýšlat. Tak, tak sme sa vlézli do limitu a než sme sa nadáli už si sedíme zakurtnovaní v padákoch a čekáme až sa rozjedeme. Strach nás švácal ze všech stran, nikdo nevěděl co a kde a pak to přišlo. Zavál luft a my v něm sme sa zvedali výš a výš až do krásných 500m nad mořem. Enom pro doplnění, Nevšová je ve výšce 550 m n.m., tak logicky by jsme měli vidět dom, ne :D ? V tom luftě už jak přešel strach to bylo vážně bohovské podívání, všecko jak na dlani, ptáci pod nama létali a sem tam sa podařilo aj ,, žraloka ,, uvidět ;).

Je to pěkný zážitek, ale 15 minut v luftě bohatě stačí s tím, že když letíte spátky na loď vám eště schválně nechajů s padákem namočit v mořu aj kopyta a máte sůl až za ušama. Šak všecko je ve fotkách aj videu. Nekteří ještě vyzkůšali jak dobře a lehce sa dá utopit vodní skůtr nebo jak rychlo sa dát chytit opica v baru. Je krásné vědět, že kamarádi majů o vás takový strach, že ho mosíja zapíjat aby vůbec přežili. Každopádně abychom enom neseděli na pláži a šli si aj po kultuře či památkách, vyrazili jsme do centra. Nadělat fotky, najest sa a užit co sa užit dá. Idete si a naráz před vama stojí býk. Nevěříte nevíte co s ním, mráz vám letí po zádoch a naráz sedíte na něm. Ano, ogary potkala v cestě ,, býčí aréna ,,. Býk teda nežil, ale když na něho sedl náš Pajoš ožil jak šílený. On si chudák myslel, že když je myslivec, a to on je v každém spolku krom klubu žen, tak že ho snáď zkrotí. Snaha byla a ocenila sa potleskem, chudák prohrál a teď už si masíruje šrámy, které mu udělil.

Když sa nekteří tak vydatně zapotili v zápolení s býkem, tak že by sme snáď aj do moře mohli a zrovna na Ajdama, když už byla tma. Tak první jooo, pak zase neee. Nakonec teda, že zítra .... To už tady bylo s FKK a také tam nikdo znova nešel :-D. Asi hodl na ty holé prciny nikdé znás opravdu enom nebude. Každopádně na závěr dnešního adrenalinového dne sme si roztáhli na balkóně Aktivty a tady všecko končí. Kdo neuhádl pil... co bude dál uvidíme zase zítra.


Středa je ve znamení kritického dne. Polovina dovolenky je před nama, jestli dojede ponorka to sa teprů uvidí a jestli zítra ty slibotechny co slíbily, že půjdu na seskok do moře, opravdu skočíja. Tak to su opravdu taky zvědavý.

Z Makarské včera, dnes a zítra... pozítří taky Vaše, naše SDH Nevšová a Vlachovice.

------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

DEN 2. ROZKOUKÁVÁNÍ

Dobře jutro Hrvatsko, sedmá hodina ranní odbila. Slunéčko sa nám opřelo do oken a barákem sa začalo rozlévat, asi 10 minut příjemné teplo, které sa po chvíli změnilo na nemožný hic. Kdo by to čekal od Makarské?


Dnešek sliboval první chvíle u móřa a celý den slunění a také tak bylo. Hned potom co sme slavnostně udělali míchané vajca, tak zvané Pájinovo vaječné piré a snědli všecko, co nám zbylo ze dňa minulého sme vyrazili. Všecko bylo dobré až na plážu. Nekteří, že teda půjdeme dalejc od hlavní pláže. Ano dovédli nás až na FKK tedy pláž pro holé prciny. Asi jsme tu ranní snídaňu udělali slabší a jedna zdravotní po ránu nám tolik kuráže nedodala, proto sme ju obešli se slovy: ,, šak sa vrátíme ,, , to su zvědavý kdo :-D.

Další pláž měla jednu vymoženost, luxusní a prázdný plážový bar, kde míchané drinky tékly průdem a litr takového drinku za cenu víc než krásnou si jasně říkali, že tady to pude a šlo. Nekteří šli do móřa na ježky, ty mořské, s brýlama a síťků a nekterým stačilo enom sa projít ve vodě sotva po kotníky a už měli ježky součásti vlastního chodidla.


Náš věrný kamarád Klešek na všechnu svoju smolu na jednoho takového stůpnul a než řekl do....brdán měl ho v noze. Jako správní kamarádí sme sa na tom pobavili, šak mu prošel aj přes boty do móřa o kterých sa skoro vědělo, že sů antiježcí. Dnes už víme, že anti je tu enom Klešova noha, ta si teď hraje na cedník. Mezi tím co nekteří operovali a hráli si na doktory, ti druzí seděli u baru a ochutnávali co to na těch nápojových lístkoch je a jak to jede.

Radost z toho měli aj barmani, no bodejď, taká banda, když sa tam nahrne. Číšnická radost je přiměla dokonca k tomu, že na závěr přiletěla pozornost podniku s tím, že nám donésli panáky domácí medoviny. Pravda trochu silnější než sme zvyklí –Proška prostě stačí troška. Na oplátku sme vytáhli příjemně vychlazené naše trnkové kapky, které měli možná víc stupňů jak procent alkoholu. Nabídli sme, neodmítli a hned po velikých. Ogaři sa tvářili, že víja co je čeká. No zhltili to a tím to skončilo. Ogara červený jak slunko na japonském prápoře nevěděl, asi v tu chvílu, kde je. Ogara po pěti minutách rozdýchávání chytil zpátky barvu a jelo sa dál. Nekeří si ještě dali adrenalinovů třešničku na dortu v podobě jízdy na kruzích po móřu.


Přežili všeci a pomali sme sa odebírali do našeho apartmánu kde bylo třeba navařit a také trochu pospat, žeprej nabrat silu na večer, tak uvidíme co nás čeká dál.

Na závěr dnešního dňa všeckým pozdrav dom a aj vám.
Z Makarské pro Naše Valašsko info -  SDH Nevšová a Vlachovice.

------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------

DEN 1. CESTA

Když slunéčko pomalu zacházalo za sehradsků horu vyrazil z nevšové konvoj pěti vozů, který táhl 20 lidí. Hasič na hasičce, hasička na hasičovi a jestli si dobře pamatuju tak to nebyly jediné kombinace .


Plán byl jasný přemístit se za co nejkratší čas z Nevšové na Makarskou riviéru. Navigačky nemáme a mapy prej sú v hlavě, no dobře. Odjezd po 17 hodině znamenal příjezd kolem 8 hodiny ráno. Co si budem, cesta přes Maďarsko slibovala nejeden zážitek a také tak bylo . Akorát tentokrát sa o to nepostarali maďaři, ale my sami. Nekteré posádky stíhaly pořídit aj videa a nekteří pro změnu nestíhali ani přibrzdit si na čurání :-D. Jediní, kteří snáď mohli vypadat trochu schopně, byli šoféři a aj tam sa dalo sem tam pochybovat. Není to med si takhle odřídit 14 hodin.

Nu což, vzduch plný vůně šumných borů, slunéčko sa pomali opírá o hory lemující celé pobřeží a my sa blížíme do cíla. Ček by si řekl hurá, je to za nama. No boj je před nama – nemáme ubytování, sehnat něco mosíme na místě. Po informacích od známých, kteří nás informovali o přeplněném stavu na rivieře nás pomalu místo slanej vody zaléval pot z myšlenek, co když nebude nic volného. Velice rychlo sme sa, ale na všechnu radost vyvédli z omylu.


První nabídka na kraji dědiny vypadala slibně, ubytování pro 16 lidí nebyl problém a dokonce aj cena sa nám lůbila. Po kombinaci jazyků všech, o kterých sme byť enom slyšeli, sme sa domluvili a jeli na čumendu. Nikdo z nás nečekál jaké překvapení je pro nás připravené. Ti co sme tady byli před pár rokama, jsme po chvíli cesty zbystřili, protože sa až moc nápadně podobala té odkáď jsme jezdili v roce 2011. No just, ubytování tam kde jsme už bydleli, no nebylo o čem diskutovat, bereme. Prostředí nám známé a velice pěkné, takže nás zaplavila euforie z parádního kšeftu.


Vypukla anarchie, všeci saky paky z aut do baráku a rychlo kontrolovat co máme a co né. Ze všeckého nejdřív příjemka a vstupní kontrola gořalky, jestli sa jí po cestě něco nestalo. Všecko v cajku a co bylo dál? .... Zítra uvidíme, čeká nás let na padáku, cabrání a ti co sa nestihli dneska spálit sa snáď spálíja už zítra.

 

Všecky Vás zdravíme a zítra báyo.
pro Naše Valašsko info SDH Nevšová + Vlachovice

 



reklama