Reklama

02. 12. 2020

Dnes má svátek: Blanka
úterý, 28 leden 2020 15:54

Cenu města obdrželi Jana Pořízková, Václav Fiala a Antonín Bařinka

VALAŠSKÉ KLOBOUKY – V sobotu 25. ledna se konal Ples města Valašské Klobouky, v jehož průběhu se uskutečnilo také v pořadí již šesté udílení cen za významný přínos pro rozvoj města. Pro rok 2020 se držiteli stali první dva porevoluční starostové města, Václav Fiala a Ing. Antonín Bařinka, a dále MUDr. Jana Pořízková, která pracovala na dětském oddělení zdejší polikliniky.

 
„Doktorka Jana Pořízková ve Valašských Kloboukách vykonávala pediatrickou praxi šestadvacet let, během kterých dobře poznala jak zdejší děti, tak i jejich rodiny. Dosud je aktivní v místní skupině Českého červeného kříže, za což jí patří uznání a poděkování,“ uvedla starostka Eliška Olšáková. „Další dva vyznamenané spojuje jejich starostovská pozice v čele našeho města a k ocenění jsme přistoupili při příležitosti nedávného 30. výročí od Sametové revoluce. Václav Fiala byl klobouckým prvním porevolučním starostou, Antonín Bařinka ho ve funkci vystřídal a zasloužil se o výrazný rozvoj města,“ dodala starostka.

 

Udílení cen za významný přínos pro rozvoj města (foto- Brigita Olivová)
Václav Fiala, MUDr. Jana Pořízková, starostka Eliška Olšáková, místostarosta Karel Ptáček

 

MUDr. Jana Pořízková
Narodila se 26. dubna 1933 v Olomouci. Dětství prožila v Klopotovicích, malé vesnici u Tovačova, kde její tatínek pracoval jako řídící učitel. V roce 1948 se rodina přestěhovala do Frenštátu pod Radhoštěm, tatínkova rodiště, zde navštěvovala gymnázium a v roce 1951 maturovala. Studium Lékařské fakulty v Olomouci zakončila promocí v roce 1957. Poté nastoupila na dětské oddělení ve Vítkově u Opavy. V rámci erudice pracovala na infekčním oddělení a v kojeneckém ústavu v Opavě, po atestaci v roce 1961 nastoupila na městský obvod ve Vítkově. V roce 1970 se s rodinou přestěhovala do Valašských Klobouk, kde přijala od spolužáka a dobrého kamaráda z lékařské fakulty MUDr. Josefa Gavendy místo na dětském oddělení zdejší polikliniky. Doktorka Jana Pořízková se svěřuje, že nabídku ráda přijala a nikdy jí nelitovala. Práce bylo hodně, protože tento dětský obvod byl největší v dřívějším okrese Gottwaldov, později ve Zlínském kraji. Se svými sestřičkami tvořila dobrý pracovní tým, znaly v té době všechny děti do patnácti let i jejich rodiče, stejně jako radosti i starosti rodin. V rámci povinností zdravotníků se několikrát měsíčně podílela na lékařských pohotovostních službách, což jí umožnilo, jak sama vzpomíná, prožít různá zimní i letní „dobrodružství“ na všech okolních pasekách včetně oblasti Pulčin a Nedašovska.

Jana Pořízková odešla do důchodu v roce 1996. Zůstala však i nadále aktivní v místní skupině Českého červeného kříže, kde byla v roce 2001 zvolena předsedkyní a kde také převzala vedení kroniky, kterou pečlivě zpracovávala do roku 2004. Za jejího předsednického působení bylo mnoho členů proškoleno v poskytování první pomoci. Červený kříž se také aktivně zapojoval do společenských a humanitárních akcí. Jeho členkou zůstává dodnes a na výročních schůzích pravidelně vystupuje se svými odbornými přednáškami. Za svou činnost pro Český červený kříž byla v roce 2005 vyznamenána prezidentem ČČK Markem Juklem.

 

Václav Fiala
Václav Fiala je úspěšný podnikatel a obchodník s rozvahou odolávající rostoucí konkurenci. Mimo podnikání se věnuje mnoha zájmům. Má rád přírodu, ve které tráví hodně času, a chová jezdecké koně. Má také jednu tajnou lásku, a tou je vojenská Praga V3S. Natáčí videa a baví ho vše kolem filmu. Téměř třicet let pracoval pro místní kino, a když se rozhodovalo o jeho osudu, pomohl přesvědčit zastupitele města ke schválení digitalizace, což v podstatě znamenalo jeho záchranu. Pomáhá potřebným, jak dokázal například uspořádáním benefiční akce na podporu dětského domova ve Smolině. Aktivně se zapojil do dění při přechodu naší země k demokratickému zřízení v roce 1989, v březnu 1990 se stal se prvním porevolučním starostou našeho města. Poté pracoval několik let také jako radní a zastupitel. Stále se aktivně zajímá o veřejný život.

 

Ing. Antonín Bařinka
Antonín Bařinka absolvoval studium na Vysokém učení technickém v Brně, obor silnoproud, a postgraduální studium na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, doplněné několika studijními stážemi v jaderných elektrárnách v zahraničí. Dvacet let pracoval v různých vedoucích funkcích na provozu, montáži a spouštění jaderných elektráren v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích.

Na základě výsledků komunálních voleb byl na plenárním jednání zastupitelstva, konaném na začátku listopadu 1990, zvolen starostou města, s čímž původně vůbec nepočítal, protože v té době řešil vážné technické problémy na stavbě Jaderné elektrárny Mochovce. Do funkce starosty z tohoto důvodu nastoupil až 2. ledna 1991. Starostou města byl dvě funkční období.

Po seznámení se s hlavními potřebami města zpracoval strategický dokument „Program výstavby a rozvoje města na období 1991–1994“. Ten obsahoval harmonogram potřebných investičních akcí s reálným odhadem jejich finančních nákladů. Podobný strategický dokument byl zpracován i v druhém volebním období pro období 1995–1998.

Přes nedostatek vlastních/městských finančních prostředků se podařilo v obou volebních obdobích plánované akce uskutečnit. Kromě vypracování zadání a řízení jednotlivých projektů se Antonín Bařinka usilovně věnoval zajištění jejich financování z prostředků okresního úřadu nebo příslušných ministerstev. Pravidla pro financování potřebných staveb měst a obcí v té době neexistovala.

Za dvě funkční období Antonína Bařinky se podařilo realizovat tyto velké investiční akce: dokončení stavby kulturního domu (k 30. 11. 1991), kterou osobně řídil; vypracování projektu a realizace stavby chráněné skládky komunálního odpadu, která byla čtvrtou stavbou tohoto typu v republice; podařilo se obnovit financování a dokončit stavbu čistící stanice, centrálního odpadního sběrače a stavbu kalolisu; byl vypracován projekt památkové zóny, který ministerstvo kultury použilo jako vzor pro ostatní města; byla provedena rekonstrukce všech památkových objektů na náměstí včetně mariánského sloupu a sochy sv. Jana Nepomuckého; byla provedena rekonstrukce náměstí; byla provedena plynofikace města a jeho místních částí, plynofikace kotelen základní školy, mateřské školy a kotelny v Koželužské ulici; byl postaven penzion a dům s pečovatelskou péčí; byly realizovány bytové zóny Záhumení I a II a komunikace s inženýrskými sítěmi v ulicích Koželužská, Žaboskřeky a Jamy; byla provedena rekonstrukce křižovatky ulic Dobrovského a Brumovská, jejíž realizace zajistila možnost odklonění dopravy z náměstí; podařilo se též zajistit vyčištění celého toku Klobučky procházejícího městem. Ing. Bařinka se také zasloužil o získání dotací na rekonstrukci a přístavbu budovy gymnázia a též o získání dotací na stavbu sportovní haly gymnázia, také spolupracoval s projektanty na zapracování připomínek v průběhu přípravy projektu.

Kromě realizace základní vybavenosti města bylo jeho cílem, aby se Valašské Klobouky staly skutečným střediskovým městem, jak tomu bylo v historii. Jeho zásluhou se podařilo přes velké tlaky udržet státní instituce (katastrální úřad, finanční úřad, úřad geodezie) v našem městě, na krátký čas se Klobouky dokonce staly sídlem celního úřadu. V roce 1997 se mu podařilo zvrátit rozhodnutí ministerstva financí o přemístění finančního úřadu do Luhačovic, které podporovalo vedení města Slavičína.

K padesátému výročí atentátu na Heydricha byla zorganizována první veřejná pietní vzpomínková slavnost k uctění památky Josefa Valčíka, jeho kolegů-parašutistů, kteří zahynuli v Resslově ulici, a jejich popravených příbuzných. Ve spolupráci s členy Konfederace politických vězňů se zasloužil o postavení pomníku obětem politického násilí let 1948–1998. Zásluhou přednosty okresního úřadu dr. Dostála a i s přispěním starostů měst a obcí byla při jeho odhalení uspořádána velká pietní akce, na kterou byli pozváni všichni žijící muklové z celé republiky. Obě uvedené vzpomínkové akce se od té doby každý rok opakují.

Starosta Bařinka již v roce 1991 na celorepublikové úrovni důrazně požadoval vrácení historických majetků obcím a městům. Byl iniciativním členem celostátní energetické komise Svazu měst a obcí. Soudními žalobami se mu dařilo získat zpět bývalé objekty města, mezi nimi i fotbalový stadion u nádraží, který byl podvodným způsobem převeden do majetku fotbalového klubu Slušovice. Proti rozhodnutí tehdejšího zastupitelstva zabránil předání skládky komunálních odpadů akciové společnosti a také prodeji centrální kotelny Rybníčky.

Na všech jednáních s poslanci a státními činiteli žádal úpravu zákona o obcích, podle kterého měli starostové v prvním volebním období velmi malé pravomoci a stali se pro občany, ale i pro stát takřka fackovacími panáky. Již v roce 1993 byla se souhlasem zastupitelstva podána na ministerstvo vnitra žádost na obnovení bývalého okresu, kterou písemně podpořili starostové okolních obcí. Za působení Ing. Bařinky ve funkci starosty města se podařilo vybudovat základní infrastrukturu města a vytvořit komplexní základ pro to, aby se později Valašské Klobouky mohly stát tzv. „malým okresem“.

Ing. Antonín Bařinka (foto - archiv valasskeklobouky.cz)

 

 

 

 

 

 

reklama