První moje kniha, při níž jsem si vyzkoušel a zjistil, jak je těžké dát něco „na papír“, byla celá jen o brumovském fotbalu a mapovala jeho historii. Byla tedy určena pouze úzkému okruhu čtenářů – hráčům, funkcionářům a fandům Brumova. Druhá, která vznikla na základě vyprávění mé maminky, pak popisovala skutečné a dramatické události z konce války, které si prožilo naše okolí, a hlavně rodina Pavelků.
Tato třetí je zase z úplně jiného „hrnce“. Dalo by se zjednodušeně říct, že vlastně jde o veselé historky hospodské, které chlapi dávají „k dobru“ při posezení u piva. No, a že v té „knižní“ pivní partě už jsou jen ti pokročilí, tak se taky hodně vzpomíná na mládí. Většina z toho jsou tak skutečné události, které se staly v našem blízkém okolí. Někdy se ale i pro pobavení ostatních „zapráší.“ Proč ne, když se tomu člověk zasměje. A z těch krásných historek a vzpomínek jsem vlastně vycházel při psaní této knihy. Ne vše tedy je pravda, ale věřím, že při jejím čtení si občas hlavně ti starší řeknou: „Basomaterentete, toto už sem negde slyšél!“ Nebo: „Šak toto sa stalo tom a tom!“ Velká škoda je, že nelze v knize lépe zachytit ty grimasy, intonace hlasu a vůbec to podání řečníků. Tady to už bude jen na představivosti čtenářů. Znáte to sami. Jeden vtip v podání různých lidí vyzní vždy jinak.
A proč je hlavním dějištěm zrovna hospoda? Každý chlap přece ví, že při její návštěvě si pěkně odpočine, dobře pokecá, zasměje se a pokud je dobré pivo, tak si i pochutná. A zrelaxuje v partě kamarádů, což má určitě lepší účinky než návštěva psychiatra. Je to prostě taková oáza klidu a míru na tomto světě. To je vlastně ten hlavní důvod, proč chlapi chodí na to „jedno“.
Při psaní jsem chtěl čtenářům co nejvíce přiblížit to klasické „hospodské“ prostředí. Nečekejte tedy žádnou diplomatickou krasomluvu nebo falešné úsměvy! Upozorňuji proto hlavně obzvláště citlivé povahy, aby se nepohoršovaly, když v knize najdou i ostřejší výrazy nebo myšlenky. Nečekejte ani nějakou noblesu. Ostatně, kdo již navštívil „normální“ hospodu, tak ví, o čem mluvím. V reálu je to totiž ještě horší…
No, a teď něco konkrétnějšího ke knize. Ta má 208 stran rozdělených do pěti kapitol, z nichž každá je věnovaná jednomu tématu, které je v daný večer při posezení dominantní. Je tu něco o robách, dochtoroch i o každoroční nejdůležitější události pro Valacha – o pálení slivovice. Text zkrášlily ilustrace pana Josefa Stružky, rodáka z Valašských Klobouk. Tomu bych chtěl moc poděkovat za to, že i ve svých 83 letech byl ochoten spolupracovat. Dík patří i synovi Radkovi za přípravu a uspořádání knihy do tisku, a jeho manželce Lence za opravu mých chyb v textu. A že jich nebylo málo…
Bohužel, tisk knihy se, díky současné situaci, poněkud pozdržel. I v tiskárně řádí covid.
Pokud o ni máte zájem a chcete ji třeba dát někomu pod stromeček, tak si ji již teď můžete koupit v prodejně Papírnictví-hračky Miklasová v Brumově-Bylnici a v Knihkupectví Bureš ve Valašských Kloboukách. Cena knihy je 200,- Kč.
Všem čtenářům přeji veselé čtení!
Miroslav Beňo
