Reklama

28. 06. 2022

Dnes má svátek: Lubomír
čtvrtek, 30 září 2021 00:00

Ohlédnutí za zájezdem na Barborku

Když jsme před lety zavítali v rámci obecního zájezdu na hrad Buchlov, čas nám tam utekl tak rychle, že navštívit sousední návrší s kaplí svaté Barbory už nešlo. Tak jsme si tehdy slíbili, že na Barborku, jak se v Buchlovicích říká, se vrátíme. A sliby se mají plnit, praví staré moudro, tudíž cíl našeho letošního zájezdu (nejen) pro děti byl jasný: pojedeme si prohlédnout tajemnou kapli v Chřibech, poslechneme si výklad k ní od buchlovského hradního pána a projdeme se Rytířskou stezkou do Buchlovic.

Vyrazili jsme tradičně v pátek 10.09.2021 po jedné hodině odpoledne a neodbila ještě třetí, když jsme parkovali pod Buchlovem. Už tam byla pro děti připravena první soutěž. Chtělo to trochu bystrosti a sladká odměna byla v kapse. Po kratičké přestávce jsme vykročili k Barborce, dětem trocha toho stoupání nevadila, starší zvolnili krok, ale byli jsme teprve na začátku, takže sil bylo dost. U kaple nás čekal průvodce, sám kastelán z hradu Buchlova pan Rostislav Jošek. Svým fundovaným výkladem nás seznámil s pohnutou historií místa a zejména kaple sv. Barbory; nezapomněl pak upozornit na zvláštní záběr, který jedné noci pořídila bezpečnostní kamera v kapli: děti ani nedutaly a dospělí hned lovili v kapse mobily, aby tu zvláštnost shlédli (pro zvědavce – navštivte facebook hradu Buchlova). No a potom byl čas na opékačku. Není nad dobrý špekáček v přírodě. Ale aby dětem vytrávilo, šlo se znovu soutěžit. Dlužno dodat, že zahanbit se nenechal ani pan starosta, jen si nevybavím, zda se k němu dostala zasloužená sladká odměna.

Další foto ZDE


Jak se odpoledne chýlilo k večeru, vyšlápli jsme Rytířskou stezkou k Buchlovicím. Pravda, trasa byla o něco delší, než jsme předpokládali (kastelán nás varoval, že po plánované kratší cestě to nepůjde), ovšem zvládli to s trošičkou námahy všichni. Nejlépe opět děti, kterým elán neubýval a hltaly všechno, co slyšely. To nejlépe demonstruje situace, kdy jsme se zastavili u Čertova sedla a řekli jsme si pověst o rohatém, který měl kdysi právě tady vybírat od pocestných mýtné. Jedno z pohotových děvčátek se zvednutým prstem do ticha okamžitě zareagovalo, že „…ale paní učitelka v druhé třídě v náboženství říkala, že žádní čerti neexistují!“ Co k tomu dodat?

V Buchlovicích jsme hlad i žízeň utišili v haluškárně, poseděli jsme a příjemně znaveni sedli do autobusu směrem zpátky do Návojné. Na závěr se sluší připomenout, že v lokalitách, kde jsme strávili odpoledne, se natáčel trochu pozapomenutý dobrodružný film Poklad rytíře Miloty, takže pokud někdo bude chtít na zájezd vzpomenout i jinak než na fotkách, má možnost.

 

Text článku: Aleš Naňák
Foto: Bohdana Naňáková a Aleš Naňák

 

 

 

 

 reklama