Reklama

28. 06. 2022

Dnes má svátek: Lubomír
sobota, 16 říjen 2021 15:47

Slovenská strela na Valašsku. Na znovuzrození stroje se podílela taky firma Cebes

Motorový vůz M 290.002 (Slovenská strela) - tisíce lidí sledovalo průjezd tohoto nádherného stroje podél trati od Starého Města u U.H. až po Valašské Klobouky. Ve Valašských Kloboukách bylo do motorového vozu doplněno palivo. Vůz zde stál zhruba dvě hodiny než se vydal na zpáteční cestu.

 



foto: Stanislav Floreš a Petr Kosik


Slovenská strela, zastávka ve Val. Kloboukách

Slovenská strela u Štítné nad Vláří 16.10.2021 (video: Kosik)


Slovenská strela“ byla vyrobena v roce 1936 pro Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice v celkovém počtu dvou kusů. Vedoucím vývoje vozů M 290.0 byl Hans Ledwinka, hlavní konstruktér známých tatrováckých automobilů, ze kterých byl odvozen aerodynamický tvar skříně vozů – šlo o vůbec první přísně aerodynamicky tvarovaná vozidla u ČSD. Světově unikátním byl elektromechanický přenos výkonu podle patentovaného návrhu vsetínského elektrotechnika Josefa Sousedíka. Tento druh přenosu spolu s výkonnými motory a nízkou hmotností umožňoval velmi dynamickou jízdu. Vozy byly zkonstruovány pro maximální rychlost 130 km/h a v několika úsecích, kde to stav trati dovoloval, touto rychlostí běžně jezdily. V pořadí druhý vyrobený vůz dosáhl během zkušební jízdy 3. června 1936 rychlostního rekordu ČSD 148 km/h.

Příjezd do Valašských Klobouk 16.10.2021

Slovenská strela v Bylnici 16.10.2021 (video: Kosik)


S vývojem a výrobou vozů se začalo již v roce 1934. Do pravidelného provozu byly zařazeny 13. července 1936, přičemž jezdily na motorovém rychlíku Slovenská strela Bratislava – Brno – Praha a zpět s cestovní dobou 4 hodiny 53 minut. Díky svým jízdním vlastnostem, pouze jediné zastávce, postupující rekonstrukci traťového svršku, nejvyšší prioritě a postupně optimalizovanému jízdnímu řádu zdolávaly trasu v posledním roce předválečného provozu za 4 hodiny 18 minut (zpátky do Bratislavy o minutu více) včetně tříminutové zastávky v Brně. To odpovídá cestovní rychlosti 92 km/h. Tato jízdní doba, resp. rychlost, na uvedené trase zůstala následující desítky let z mnoha příčin nepřekonaná – zejména proto, že železnice za komunismu se neorientovaly na rychlost a komfort, ale na velké přepravní výkony v nákladní dopravě. Podobné jízdní doby byly znovu dosaženy teprve po roce 2000 (avšak již s více zastávkami, kapacitnějšími soupravami a v pravidelném dvouhodinovém taktu) a v posledních letech se ustálily na hodnotách okolo 4 hodin.

Během druhé světové války byl provoz spoje po odtržení Slovenska ukončen a oba vozy zůstaly pro nedostatek paliva odstaveny a vyjížděly jen zřídka kvůli udržení technické způsobilosti.

První vyrobený vůz byl definitivně vyřazen roku 1953 a než roku 1960 vyhořel a byl sešrotován, sloužil jako zdroj náhradních dílů pro druhý vůz. Druhý vůz, se kterým byl dosažen rychlostní rekord, vykonána první pravidelná jízda z Bratislavy do Prahy a kterým byla po válce podnikána většina vládních cest na Norimberský proces, byl definitivně vyřazen až v roce 1960, kdy byl předán Technickému muzeu Tatry. V devadesátých letech, kdy byla Tatra privatizována, přešel i tento vůz spolu s ostatními exponáty do soukromého vlastnictví. Roku 2000 získal vůz status kulturní památky a v roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Po desetiletích chátrání proběhla v letech 2018–2021 jeho celková rekonstrukce s cílem obnovit podobu ze 30. let a vrátit ho v provozuschopném stavu zpět na koleje, včetně zachování Sousedíkova systému pro přenos výkonu i původní maximální rychlosti. Restaurátorům napomáhaly stovky dochovaných technických výkresů i vysoce kvalitní původní fotografická dokumentace výroby vozu.

 

 (tz)



reklama