Reklama

28. 06. 2022

Dnes má svátek: Lubomír
úterý, 28 prosinec 2021 19:07

Dominik Šuráň - Znáte příběh Tiché noci?

Tichá noc, přesvatá noc,
stín a mráz vůkol nás,
v hloubi srdce však Gloria hřmí,
dík, že hříšník se s důvěrou smí
u svaté Rodiny hřát.


Jistě mnozí z Vás poznali text pravděpodobně nejznámější světové koledy Tichá noc. Vybral jsem záměrně třetí sloku, protože právě dnes (26.12.2021) slavíme svátek svaté Rodiny (přesto, že v civilním kalendáři dominuje Štěpán), a kdo dnes zavítal na bohoslužbu, pravděpodobně tuto koledu slyšel znít z chrámových kůrů. Dlužno dodat, že českým textem, pod kterým ji najdeme v kancionálu, ji v roce 1968 opatřil básník a dramatik Václav Renč (1911–1973). Mnozí lidé si dokonce myslí, že původ koledy Tichá noc náleží dějinám české hudby a postupem času ji přebraly ostatní země, tato výsada však náleží jiným vánočním skvostům, jako třeba nádherné písni Chtíc, aby spal od jindřichohradeckého regenschoriho a raně barokního skladatele Adama Václava Michny. Tichá noc se zrodila jinde, mnohem později a za překvapivých okolností. Přenesme se do devatenáctého století, do malého městečka poblíž Salzburgu, kde za varhany kostela usedá místní jednatřicetiletý učitel.

Joseph Mohr a Franz Xaver Gruber (Zdroj: https://2.brf.be/allgemein/977727/)


Je Štědrý den roku 1818 a do kostela sv. Mikuláše v Oberndorfu přichází Franz Xaver Gruber (1787–1863), aby si přehrál repertoár na půlnoční mši. S hrůzou zjišťuje, že malé barokní varhany z důvodu myšmi prokousaných měchů nevydají ani hlásku, k čemuž měl přispět i fakt, že místní farář nenechal na podzim varhany opravit. Alespoň tak praví legenda. Ve skutečnosti varhany přijel opravit varhanář Carl Mauracher až v roce 1821, tedy tři roky po oné události (ve zprávě varhanáře stojí, že varhany byly sice napadeny červotočem, zčásti však použitelné. Přesto vypracoval návrh na stavbu varhan nových). Je tedy možné, že Gruber pouze splnil přání oberndorfského kaplana Josepha Mohra (1792–1848), aby zhudebnil text jeho básně, kterou však napsal už v roce 1816. Není tedy pravda ani to, že by byla výsledkem náhlého vzplanutí mysli po zjištění kruté skutečnosti, že varhany usnuly spánkem spravedlivým. S jistotou však můžeme říci, že koleda poprvé zazněla právě při půlnoční mši v kostele sv. Mikuláše roku 1818 za doprovodu kytary. Krutým osudem je, že právě tento kostel zanikl vlivem povodně v roce 1899, ležel totiž na břehu řeky Salice (Salzach). Dnes však na jeho místě stojí kaplička s příhodným názvem Kaple Tiché noci (Stille-Nacht Kapelle).

 

Kostel sv. Mikuláše v Oberndorfu, zbořen po povodni v roce 1899
(Zdroj: https://www.sn.at/wiki/Kirche_St._Nikola)

Varhany oberndorfského kostela postavené Carlem Mauracherem v roce 1825
(Zdroj: https://www.sn.at/wiki/Kirche_St._Nikola)


Říkáte si, jak je možné, že se koleda dostala z malého rakouského městečka do celé Evropy a stala se asi nejhranější světovou koledou? Zpočátku se opravdu hrála pouze na vesnických kůrech poblíž Salzburgu a nenabyla žádné větší slávy. O její šíření se však postaral již zmíněný varhanář Carl Mauracher, jenž její partituru našel na kůru oberndorfského chrámu při opravě varhan v roce 1821. Podmanivá melodie a text opěvující krásu vánoční noci se mu toliko zalíbily, že si pořídil jejich opis a s ním se vydal do Zillerthalu, kde jej předal místnímu varhaníkovi, který koledu nadšeně šířil dál. Vlivem pěveckých spolků, které koledu zařadily na pravidelný repertoár, se píseň šířila rychlostí blesku po celém Rakousku. Postupem času se autorství začalo dokonce připisovat bratru Josepha Haydna, Michaelovi. Když se o tom dozvěděl Franz Xaver Gruber, napsal: „Bylo to 24. prosince roku 1818, když výpomocný duchovní Joseph Mohr v nově založené farnosti sv. Mikuláše v Oberndorfu předal tamnímu zástupci varhaníka Franzi Xaveru Gruberovi, který byl toho času také učitelem v Arnsdorfu, báseň s prosbou o napsání příhodné melodie pro dva hlasy, sbor a kytaru. Posledně jmenovaný předal ještě téhož večera hudebně nadanému duchovnímu dle jeho přání kompozici, která téže svaté noci za všeobecného aplausu byla zazpívána...“.

Varhanář Carl Mauracher
(Zdroj: https://www.sn.at/wiki/Karl_Mauracher (Orgelbauer)

Rukopis Franze Xavera Grubera (Zdroj: https://commons.wikimedia.org)

 

Dnes je Tichá noc přeložena do nespočtu světových jazyků a my si ji můžeme vychutnávat pravidelně každé Vánoce. V následujících odkazem Vám nabízím zajímavé interpretace koledy Tichá noc. Příjemný poslech!

 

 
O okolnostech vzniku koledy pojednává též moc hezký film Tichá myš z roku 1990, který může být hezkým doplněním pohody vánočních svátků. Celý film pak naleznete pod následujícím odkazem ZDE.

 

Dominik Šuráň

 

Použité zdroje:
GEHMACHER, Max. „Stille Nacht, heilige Nacht“ – Das Weihnachtslied – wie es entstand und wie es wirklich ist. Salzburg: Pfad Verlag, 1968, str. 103.
Salzburger Nachrichten | SN.at. Salzburger Nachrichten | SN.at [online]. Dostupné z: https://www.sn.at/
Tichá noc – Wikipedie. [online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Tich%C3%A1_noc
WALTERSKIRCHEN, Gerhard. Orgeln und Orgelbauer in Salzburg vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Dissertation Universität Salzburg 1982.
ŽALOUDEK, Peter. Tichá noc – O pozoruhodných okolnostech vzniku nejznámější koledy. Rosice: Gloria Rosice, 2008. 16 s. ISBN 978-80-86760-44-5.