Syndrom karpálního tunelu (SKT) je stále častější diagnóza, se kterou jsou pacienti ambulantně operováni v neurochirurgickém oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB). Jde o tzv. úžinový syndrom, který způsobuje postižení nebo poškození středního nervu v karpálním tunelu v oblasti zápěstí. Při neúspěšné adekvátní konzervativní terapii je nutná operace. Pacienti jsou odesíláni na pracoviště, která tuto operační léčbu provádí: plastická a všeobecná chirurgie, ortopedie a nejčastěji neurochirurgie. Z celkem 5500 pacientů operovaných pro tuto diagnózu za rok na všech neurochirurgických pracovištích v ČR jich neurochirurgie KNTB odoperuje kolem 300.
„Operace spočívá v protnutí karpálního vazu a tím zrušení stlačování (komprese) středového nervu, což lze dvěma způsoby. Historicky první a dnes nejvíc používaná je technika otevřené dekomprese z podélného řezu v zápěstí. Novější a šetrnější je technika endoskopická. Oba způsoby děláme v lokální anestezii. Celkový čas výkonu u obou je 30 - 45 minut. Endoskopická technika, která se postupně prosazuje v operační léčbě v ČR, je u našich pacientů žádaná pro menší pooperační bolestivost, možnost časné rehabilitace a rychlejší rekonvalescenci. Výsledkem je časnější návrat pacienta do práce i k zájmovým činnostem,“ řekl primář neurochirurgického oddělení KNTB Michal Filip. Na úspěšnosti operační léčby se podílí nejen způsob provedení (otevřený/endoskopický), ale i včasná diagnostika a pooperační péče s rehabilitací.
Po operaci musí mít pacient končetinu jeden až dva týdny v klidu. Postupně rehabilituje. „Plnou zátěž operované končetiny doporučujeme po endoskopii po dvou až třech týdnech, po zákroku otevřenou technikou po pěti až šesti týdnech. Pacientům, kde je patrná přímá spojitost mezi SKT a pracovní činností, doporučujeme zvážit změnu práce,“ doplnil primář.
SKT vzniká při stereotypní zátěži ruky a zápěstí a zátěž přitom nemusí být fyzicky náročná. „Zjednodušeně řečeno stlačování nervu v kanálu postihuje jeho drobné cévy, tím dochází ke špatnému prokrvení s následným poškozením jeho funkce. Kromě stlačování zhoršuje prokrvení nervu například cukrovka, revmatické onemocnění, metabolické změny nebo hormonální změny v období menopauzy u žen. Stlačování může vzniknout i po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v oblasti zápěstí,“ vysvětlil primář.
Onemocnění se projevuje častěji u žen než u mužů. „U námi operovaných je to poměr 4:1. Největší procento výskytu je kolem 50. roku věku. SKT trpí hlavně ženy píšící na počítači, kdy je často chronicky přetíženo zápěstí při nevhodném uzpůsobení klávesnice, hodně postihuje šičky a švadleny. Často se projevuje u profesionálních řidičů, cyklistů, řezníků nebo pracujících s ručními vibračními nástroji, například se sbíječkou,“ řekl primář.
Příznaky SKT jsou mravenčení, brnění, pálení, trnutí, oslabená citlivost a bolesti prstů rukou. Nejčastěji jsou to palec, ukazovák a prostředník.
„Pacient potíže často popisuje jako klidové noční bolesti a brnění do I. – III., někdy I. – IV. prstu, které ho budí ze spaní a v menší míře ho obtěžují i přes den. Potíže jsou často doprovázeny nešikovností ruky. Ve dne se zhoršují zejména při činnostech, kdy dochází ke zvýšení tlaku v karpálním tunelu. Typicky sem patří jízda na kole nebo v autě, telefonování a psaní na počítači,“ řekl primář.
Úlevu od obtíží pacienti pociťují při rozcvičení, masáži prstů a dlaní, protřepání rukou, nebo když dají ruce do vertikální polohy.
„Postupně se však potíže zhoršují. Mravenčení či bolestivost mohou vyzařovat až do paže a ramene a neobratnost či porucha hybnosti postupně pacienta omezuje v běžných činnostech jako např. zapínání knoflíků. Známkou těžšího postižení je úbytek svaloviny dlaňového masivu palce,“ popsal problémy primář.
Léčit lze SKT konzervativně, například obstřiky, používáním ortéz, vodoléčbou. Když to nepomůže, stejně jako u těžkých forem SKT je třeba přistoupit k operačnímu řešení. O načasování a typu operace rozhodne neurochirurg dle aktuálního stavu nemocného.
Karla Havlíková- Tisková mluvčí KNTB
